All-Stars? Nemohla jsem uvěřit

Každým závodem dokazuje, že patří ke špičce českého plavání. Osmnáctiletá Barbora Závadová dosáhla na sedmou příčku na srpnovém mistrovství světa v Pekingu a zároveň překonala český rekord v polohovém závodě na čtyři sta metrů. Nyní se účastní světového poháru a v prosinci ji čeká ještě větší pocta. Jako jedna z dvaadvaceti žen poplave za AllStars tým Evropy proti týmu Spojených států amerických.

Jaký je pocit dostat takovou příležitost?

Určitě je to velké ocenění. Když mi o tom řekl trenér, nejdřív jsem nemohla uvěřit. Řekl mi, abych se rozhodla, že na to mám dvě hodiny. Tak jsem skočila do bazénu, odplavala sto metrů a řekla, že jedu.

Plavání vám pomohlo se rozhodnout?

Ano, přemýšlela jsem nad tím, protože jsem nemohla uvěřit, že vybrali zrovna mě. Taková nabídka se prostě neodmítá. Potěšilo mě to.

Kde se bude závod konat?

V Atlantě ve Spojených státech. Teď se soustředím více na závody světového poháru, které jsou po celém světě. Například v Dubaji, v Moskvě, Singapuru nebo Šanghaji.

Jaké máte na světovém poháru ambice?

Žádné konkrétní nemám. Beru to jako každý jiný závod. Jsem v přípravě, trénuji teprve jeden měsíc a nečekám od sebe nějaké extra výkony. Pokusím se dostat do finále.

Jaký byl pocit překonat na mistrovství světa v Šanghaji český rekord?

Každopádně příjemný. Jela jsem tam s tím překonat světový rekord, tím pádem i český. Věděla jsem, že s tím časem se mohu dostat do finále. Takže jsem měla radost.

Kvalifikovala jste se na olympijské hry 2012. Už se připravujete na Londýn?

Kdybych měla přemýšlet v říjnu nad příštím červencem, to bych byla asi blázen. Takže ne. Mám to tam vzadu někde v hlavě samozřejmě, ale nechci si teď brát na sebe ještě větší tlak, než který už mám. Snažím se na to nemyslet. Mám ale velkou radost, že se mi splnil sen. Do přípravy se budu snažit dávat maximum.

Jste ve čtvrtém ročníku střední školy. Jak jde dohromady příprava s blížící se maturitou?

Rozkládám si ročník, takže ho budu mít na dva roky. Všechno bych to právě nestihla. Čeká mě soustředění a další závody. A to se nasčítá.

Už máte vybranou vysokou školu, na kterou byste chtěla jít?

Nemám, protože ještě vůbec nevím, jak to všechno bude. Uvažovala jsem, že bych se ubírala humanitním směrem, protože na matematiku, chemii a fyziku moc nejsem.

Kterého úspěchu své kariéry si nejvíce vážíte?

Všeho si vážím stejně. Postupně jsem se propracovávala stále výš a snad to půjde ještě kousek. Nejde jeden závod upřednostnit před druhým.

Kdo vás k plavání přivedl?

Maminka, která také závodně plavala. Od třetí třídy jsem začala chodit na porubský bazén do přípravky. O rok později jsem už chodila do plavecké třídy. Teď trénuji dvakrát denně.

Zkoušela jste někdy spočítat, kolik kilometrů ročně uplavete?

Za loňský rok jsem odplavala nějakých devatenáct set kilometrů. Letos to bude asi kolem dvou tisíc kilometrů.

To je vzdálenost jako z Ostravy do Madridu.

A za měsíc uplavu to, co bych ujela do Prahy. Ale nelákají mě žádné pokusy typu přeplavat La Manch. Na tak dlouhé tratě moc nejsem. Mě by to přestalo bavit po dvou kilometrech.

Jak vypadá váš trénink?

Patnáct minut před tréninkem začínáme lehkou rozcvičkou, švihadlo. Potom trénujeme hodinu a půl až dvě. Potom dáme nějaké lehké protažení. Dvakrát třikrát týdně bývá posilovna. Pak mám školu nebo volno. Odpoledne trávím zase ve vodě.

Jakou roli při plavání hrají plavky a materiál, ze kterého se šijí?

Ještě nedávno se používaly plavky z tenkého neoprenu, které trošku nadnášely. Ale pak se zakázaly. Od té doby se používá jeden materiál pro všechny. Důležitější je psychika. Čím jste vyrovnanější, tím lépe plavete.

Jak nejraději relaxujete?

Odpočinu si, lehnu do postele a spím nebo se podívám na nějaký film. Nic extra.

Dostanete se třeba v létě jen tak k vodě?

Většinou ne. Plavání mám za celý rok dost. Sezona začíná v září a někdy končí až v srpnu. Ale letos jsem udělala výjimku. Když jsem měla měsíc pauzu, byla jsem se svou nejmladší sestrou na bazéně.