Manželé žijící v městečku Vigone nedaleko Turína za čtyři roky zachránili před řezníkem čtyřicítku mladých a zcela zdravých koní, které vycvičili pro nejrůznější činnost či k terapii hyperaktivních dětí. „Lidé si myslí, že se zabíjejí jen dospělí či dokonce staří koně. V naprosté většině případů však na stůl přichází maso z mladých koní, protože je jemnější,“ vysvětluje Miky Daidoneová. „Každoročně se z Francie dovážejí tisíce mladých koní, kteří jdou v Itálii na jatka,“ dodává.
Manželé chtějí ukázat, že tu je alternativa: koně totiž kromě výživné hodnoty masa mají užitečné schopnosti. Nejprve manželé najdou někoho, kdo si hodlá koně koupit, a ten si pak na schůzce s místními dovozci vybere koně, jemuž je takto na poslední chvíli udělena milost.
Volba je to těžká: „Vždy si mohou vzít jen jednoho koně a ostatní jdou na jatka. Ale nedá se nic dělat, ne všichni koně mají takové fyzické či psychické vlastnosti, aby mohli být využíváni třeba k terapii,“ říká Miky Daidoneová.
Většina koní, kteří jsou vybráni, jsou rasy Comtois a pocházejí z francouzského regionu Franche-Comté. Jde o učenlivá zvířata menšího vzrůstu, která se v poslední době chovají především na maso.
Vybraní koně přicházející na ranč Estancia mají nejprve nárok na trochu klidu, aby se vzpamatovali z traumatizujících zážitků, a pak začíná výcvik.
„Tím se zabývá Tony, protože většina těchto koní je divoká. Mohou být neklidní a nebezpeční,“ vysvětluje Miky Daidoneová. „Od určité chvíle mu mohu pomáhat a nakonec přijdou noví majitelé, aby se naučili, jak ve výcviku pokračovat. Většinou to všechno trvá tak tři týdny,“ dodává.
Zvířata čeká nový život, pro každé jiný. Někteří jsou využíváni jako jezdečtí, jako tažní na venkově či na farmách, kam jezdí lidé na dovolenou. Jiní jsou zase určeni pro děti v turistických centrech. V Itálii roste zájem o využívání koní při terapii osob trpících úzkostmi, posttraumatickým stresem nebo u hyperaktivních dětí.
Henry Finzi-Constantine je nadšeným stoupencem využití koní původně určených na jatka. Na svých bio vinicích v Castello di Tassarolo se rozhodl k obdělávání půdy využívat místo traktorů koně.
„Tony se v tom vyzná,“ líčí, jak získal svého koně jménem Cyrus. „To bylo v pondělí a ve středu měl jít na porážku. V úterý jsem musel vybrat všechny peníze, co jsem měl,“ říká.
„Tony měl pravdu: Cyrus má hlavu jako anděl, srdce lva a zadek jako farmářská dcerka. Je to můj nejlepší kůň,“ ujišťuje.
