Ještě nekončím, chci medaile, říká silák
Nejprve se ozvalo rameno, koncem minulého roku záda. Pauza nebo konec? Na to břeclavský silový trojbojař Radovan Kaděra zatím nemyslí. „Zranění mě omezuje, ale nevzdávám to,“ říká dvaatřicetiletý vicemistr světa v silovém trojboji a člen Power Břeclav.
Získat medaili na květnovém Evropském poháru ale asi nebude ve vašich silách? Naopak! V silovém trojboji ale startovat nemůžu, to bych nezvládl. Chci se i tento rok soustředit na benč. Chtěl bych alespoň stříbro, protože na Evropě jsem byl v benči zatím vždycky třetí. Říkám si, že je na čase, abych se posunul na zajímavější místo.
Na první? Tak to by bylo super, ale budu rád, když udělám stříbrnou medaili. Štve mě, že na Světovém poháru jsem byl druhý, ale ten evropský je pro mě zakletý.
Čím to je? Na svěťáku mi vyšla forma. Taky konkurence nebyla taková. Ale vůbec netuším, s kým se budu poměřovat tentokrát. Jde o to, že někteří borci Evropu vypustí a soustředí se na svěťák. Někdy se ale všechna esa sejdou na jednom podniku a to je pak boj.
Máte z někoho strach? Asi z českých závodníků. Nejlepší jsou Dan Dvořák a Martin Košnár, někdy zvedají neuvěřitelní váhy. Z nich mám respekt, protože oba zvládli tři sta kilo.
Na nedávném mistrovství republiky jste na benč zvedl přes dvě stě padesát kilo. Byl jste spokojený? Tak vyhrál jsem svou kategorii do 125 kilogramů, celkově jsem skončil třetí, což určitě nebylo špatné umístění. Ale nešlo o mě, spíš jsem se věnoval tomu, aby se prosadil celý břeclavský oddíl.
A povedlo se to? Určitě. Třeba Marek Hlaváč udělal dvě stě třicet kilo, což byl jeho osobní rekord. Získal tak nominaci na Evropský pohár. Jan Redek a František Drexler získali titul ve své kategorii, překvapili i Zbyněk Kalužík nebo Marek Omelka.
Před časem jste prohlašoval, že chcete na benč zvednout 270 kilo. Je to ještě reálné? Doufám, že ano. Chci se na květnový šampionát co nejlépe připravit, uvidíme.
Kdyby se vám to povedlo, měl byste zlato? To je dost pravděpodobné. Ale jak říkám, můžou přijet největší hvězdy a takový výkon by mi pak stejně nemusel stačit. Co je pro mě důležitější, je příští sezona, kdy už se chci zase věnovat naplno trojboji. Zatím mi v tom brání zranění.
Co když nebudete fit ani za rok? Skončíte? Že toho nechám, říkám poslední tři čtyři roky. Ale tento sport je pro mě srdeční záležitost. Každopádně nechci skončit, až budu muset. Chci odejít na vrcholu, snad se mi to povede. A taky plánuju, že v trojboji konečně pokořím devět set kilo.
Zatím máte „jen“ 855. To je sice dobrý výsledek, ale je to pořád málo. Když už jsem se k té hranici přiblížil, chci ji překonat. Za každou cenu. Udělám pro to maximum.
