Historie minoritského kláštera se začala psát přibližně v roce 1234, kdy jej vystavěl opavský kníže Mečislav II. Stavba v té době zasahovala do nejrušnější části Opavy, a tak mohli minorité působit na široké vrstvy Obyvatel.
Bohoslužby zřejmě provozovali v dřevěné stavbě v sousedství kláštera. Vznik chóru kostela sv. Ducha se datuje až v polovině čtrnáctého století.
Pro Opavany byl klášter místem, kde se uzavíraly mírové dohody a taky institucí, které Vladislav II. svěřil právo vářečné - smělo se vařit pivo.
Na půdě kláštera došlo například k ukončení kruté války části šlechty z Opavska proti církvi. Minority začal výrazně podporovat syn Přemysla Otakara II. - Mikuláš I. Až jeho syn Mikuláš II. však stál na začátku tradice pohřbívání mocipánů v minoritském klášteře. Spolu s ním jsou v kryptách uloženy také ostatky Vévody Václava I., Přemka I. a jeho syna Arnošta. Na tradici navázal také syn Jiřího z Poděbrad, Viktorin.
Pod podlahou kostela se však nepohřbívali pouze opavští vévodové, ale také příznivci kláštera z řad šlechty, mezi které patřila Dorota z Kokor a Kobeřic nebo proslulý válečník Bernard Bírka z Násile.
Krypty byly zasypány pravděpodobně během požáru v roce 1790. Historikové nejsou dodnes schopni hrobky přesně lokalizovat.
„V podstatě existují dvě možnosti. Buď je krypta s opavskými Přemyslovci umístěna pod vnitřní kaplí pod věží, nebo pod Presbytářem. Neprobádaných míst je tam ovšem více. Například dvoupodlažní sklepy jsou rozděleny zdí a nikdo neví, co za ní je,“ uvedl historik Petr Tesař.
Krypta s Přemyslovci existuje, nikdo neví kde
Historikové vědí, že podzemí minoritského kláštěra skrývá hrobku Přemyslovců.
Zatím ji ale nikdo neobjevil.
