A match made in London. Martinec, sběratel a Národní muzeum připomínají oběť Jana Palacha
Některá spojení působí, jako by byla řízená osudem. Přesně taková konstelace nastala i u díla Jan Palach 1969 česko-britského malíře Hynka Martince, které zakoupil Václav Nekvapil, řídicí partner české pobočky poradenské společnosti CEC Group. Místo aby malbu uložil do soukromé sbírky, nabídl ji Národnímu muzeu k vystavení. V srpnu byl obraz slavnostně odhalen v Památníku Jana Palacha ve Všetatech, kde bude k vidění minimálně dva roky.
Hynek Martinec, který se narodil v Broumově, ale téměř dvacet let žije v Londýně, se proslavil hyperrealistickými obrazy. Ve svých malbách propojuje techniky starých mistrů se současnými motivy v pečlivě promyšlených kompozicích. Během pandemie covid-19 však upustil od svých obvyklých zátiší a vytvořil sérii portrétů, které mu pomohly vyrovnat se s tehdejšími lockdowny.
Jednou z vyobrazených osobností je i Jan Palach, český student, který se v lednu 1969 upálil na protest proti invazi sovětských vojsk a proti lhostejnosti, do níž československá společnost upadla. Konkrétně se Martinec rozhodl pro malířské ztvárnění posmrtné masky, již původně vytvořil sochař Olbram Zoubek.
Pochmurné téma do pochmurné doby, sám Martinec to tak ale nevnímá: „Osobnost Jana Palacha pro mne představuje ztělesnění naděje. Jeho hrdinský čin je vzpourou proti pasivitě a odhodláním bojovat za svobodu. Vnímám jej jako připomínku, abychom automaticky nepřijímali vše, co se okolo nás děje. Abychom byli schopní kriticky uvažovat. To je dobré si připomínat i dnes, v době aktuálních válečných konfliktů a štěpení společnosti.“
Odkaz budoucím generacím
Pro malíře spočívá síla umění právě v tom, že dokáže promlouvat ke společnosti a předávat historický odkaz dalším generacím. Podle něj je úkolem umělců starat se o dědictví národa či národních hrdinů, převzít ho od předchozí generace a připomenout té následující. Proto se zpočátku bránil prodeji obrazu.
„Původně jsem ho maloval hlavně pro sebe jako terapii v době covidových restrikcí. A poté jsem intuitivně cítil, že je svým způsobem výjimečný – právě díky tomu odkazu. Proto jsem nechtěl, aby skončil uložený v depozitáři soukromého sběratele a vidělo ho jen pár lidí. To by u tohoto obrazu byla škoda,“ vysvětluje Martinec.
V ten moment na scénu vstupuje Barbora Půlpánová, zakladatelka platformy EduArt Experience, která mimo jiné zprostředkovává prodeje uměleckých děl soukromým sběratelům. Pro Martincův obraz Jan Palach 1969 od počátku hledala kupce, který by souhlasil s veřejným vystavením díla.
Její volba padla na Václava Nekvapila, řídicího partnera české pobočky poradenské společnosti CEC Group, jehož sbírka je politicky laděná. Ostatně, Nekvapil vystudoval politologii na Karlově univerzitě a řadu přednášek absolvoval v budově filozofické fakulty na Palachově náměstí, kde je umístěna i replika posmrtné masky od Olbrama Zoubka. Sběratele na malbě také zaujalo, že tematicky i stylově vyčnívá z Martincovy obvyklé tvorby. Obraz se proto rozhodl zakoupit a nabídnout k dlouhodobému zapůjčení Národnímu muzeu. V tu chvíli ovšem netušil, jak perfektně do sebe všechno nakonec zapadne.
Propojení, které dává smysl
Národní muzeum v roce 2014 odkoupilo opuštěný rodný Palachův dům ve Všetatech, nechalo stavbu citlivě zrekonstruovat a původní vesnický dům proměnilo v Památník Jana Palacha. Zdejší expozice přibližuje život Jana Palacha a jeho protest.
Mezi exponáty se vyjímají státní vlajka, kterou bylo přikryto Palachovo tělo po smrti, a již několikrát zmíněná posmrtná maska vytvořená sochařem Olbramem Zoubkem. Národní muzeum si současně dalo za cíl představovat autory a díla, které s osobností Jana Palacha nebo jeho činem souvisí. K tomuto účelu slouží v rámci památníku prostor určený pro jedno dílo. V minulosti zde návštěvníci mohli postupně spatřit sochu Zlatý Jan Olbrama Zoubka, Asambláž Jiřího Sozanského, fotografii Bohdana Holomíčka z ledna 1969, která je dnes součástí stálé expozice, a sochu Plamen Jiřího Jílka.
Když Václav Nekvapil nabídl Národnímu muzeu obraz Hynka Martince, bylo okamžitě jasné, že bude vystaven právě v Památníku Jana Palacha, kde nahradí Jílkovu sochu. Hynek Martinec celý projekt označuje za šťastný a jedinečný nejen díky rychlosti, s níž se podařilo vše domluvit, ale také díky ukázkovému propojení soukromého a veřejného sektoru.
Obraz Jan Palach 1969 byl v Památníku Jana Palacha slavnostně odhalen 21. srpna 2026, u příležitosti připomenutí srpnové okupace. K vidění zde bude minimálně dva roky. „Vážíme si iniciativy soukromého sběratele, jenž obraz za účelem jeho prezentace veřejnosti zakoupil. Věřím, že jeho vystavení opět o něco přispěje celkové atmosféře památníku, který opravdu citlivě připomíná Palachův život i historický kontext,“ uvádí ředitel Národního muzea Michal Lukeš, který spolu s ředitelkou Historického muzea Zuzanou Strnadovou umožnili projekt realizovat.
