První tři části opět vycházejí z Ellisovy záliby v emocích, jež jsou mnohdy vyjadřovány na úkor vyprávění. Kapitola nazvaná Nikdo mě nemá rád například fantasticky zachycuje moment, kdy se z člověka stane televizní figurka. Spider Jerusalem je hlavním hrdinou dětského pořadu, akčního filmu i porna, pokaždé v trochu jiné stylizaci.
Skutečný Spider si potom ve druhé kapitole stěžuje, že jej nikdo nemůže brát vážně a je tedy třeba udělat něco pořádně velkého. Zbylé tři části pak naopak až s brutální přímočarostí zachycují Spiderovu snahu odhalit pedofila mezi nejbližšími prezidentovými spolupracovníky.
K tomu se čtenář dočká další nálože expresivních výpadů vůči vládnoucí garnituře, která si s lidmi dělá, co chce. Právě v tom pak je největší síla celé Ellisovy řady, jež se sice odehrává v jakési paralelní budoucnosti, ale jasně pojmenovává skutečnosti ryze aktuální (a to i u nás). Že k tomu využívá extrémních prostředků, není vůbec na škodu. Naopak i v tom tkví její vítězství.
***
Transmetropolitan 6: Někdy příště
Nakladatelství: BB art, 2012 Překlad: Darek Šmíd Hodnocení: 90 %
