Sběratelé pohlednic jsou zvláštní lidé. Mezi sebou se přátelí, ale jen do chvíle, kdy jeden z nich objeví třeba krabici starých pohledů z pozůstalosti. A vůbec nejhorší je, kdy mezi těmi pohledy jsou kousky, po kterých jeho kolegové prahnou. To se pak skoro nepozdraví a i třeba přání k novému roku nebo jmeninám má zvláštní pachuť.
O zvláštnostech i radostech sběratelství líčí ve své nové knize Rub a líc mých pohlednic liberecký sběratel Egon Wiener. Knížku začal psát loni a před několika týdny ji představil veřejnosti.
„Začalo to tím, že jsem měl výstavu pohlednic a mého přítele Přemysla Sobotku napadlo, jestli by nestálo za to napsat knížku. Tak jsem to zkusil, mezi lidmi si čtením na besedách a setkáních ověřil, jestli to má smysl a nakonec jsem ji vydal,“ říká autor.
Knížka, kterou doplnil ilustracemi kreslíř Petr Urban, vtáhne čtenáře do světa sběratelů, ale i jejich pokladů – pohlednic. „V příbězích se často objevují mé zážitky, ať už z doby mých šesti nebo šedesáti let. Píši i o svých přátelích. Podle mého je to adrenalinové čtení,“ říká o knize Wiener.
Už nyní uvažuje o tom, že bude ve spisovatelské práci pokračovat. Novou knihu by rád představil na jaře.
Liberecký sběratel napsal o své vášni
Sběratel pohlednice Egon Wiener vydal knihu.
