„Naše muzeum by se do budoucna v oblasti prezentace mělo ubírat několika směry, a to podle charakteru jednotlivých početných sbírek,“ poznamenala Strnadová. Klasické historické sbírky jsou v současné době vystaveny v hlavní budově muzea na Florenci. Prostory v ní jsou ale podle Strnadové nedostatečné a expozice proto končí rokem 1784. Místo pro jejich pokračování by muzeum rádo získalo v rozsáhlém paláci Des Fours, který je nedaleko hlavní budovy. Do kanceláří v objektu by se mohlo ze současného sídla v Kožné ulici přestěhovat i vedení muzea. Budovu vlastní hlavní město. Převod na muzeum, které je městskou organizací, by muselo schválit vedení metropole. Město by pak muselo zaplatit i rekonstrukci objektu, který je v zanedbaném stavu. Další výstavní budovu by muzeum rádo získalo ve ctěnickém zámeckém areálu, ve kterém by veřejnosti chtělo představit významné exponáty ze sbírky plastiky. „Uvolněním depozitářů by se z velké části řešil i náš současný problém s ukládáním velkých částí bořených objektů s historickou a památkovou hodnotou, jejichž přísun je každoročním problémem,“ uvedla Strnadová.
I ctěnický areál patří hlavnímu městu, které musí v současné době jeho provoz dotovat. Ročně za areál, který před několika lety asi za 250 milionů opravilo, zaplatí asi deset milionů korun. Radní pro kulturu Lukáš Kaucký (ČSSD) by chtěl, aby si areál minimálně vydělal na svůj provoz. O tom, komu by jej Praha mohla svěřit či pronajmout, chce mít Kaucký jasno do konce září.
Pokud by jej získalo muzeum hlavního města, Strnadová by v něm ráda kromě expozice plastik a částí staveb zřídila velkou interaktivní hernu pro děti. Venku by se pak mohly konat tradiční akce spojené s masopustem, Velikonocemi nebo Vánoci.
