Žhavý kandidát na vakcínu proti malárii – tzv. Sanaria® PfSPZ-CVac – je tvořen kombinaci živých parazitů, kteří tuto zákeřnou nemoc způsobují, a léku chlorochinu. Během II. fáze klinických testů byl podán 67 zdravým lidem, přičemž 9 z nich (kteří dostali nejvyšší dávku) ještě 10 týdnů po očkování poskytoval 100% ochranu.
„Tato ochrana pravděpodobně byla způsobena specifickými T-lymfocyty a reakcí protilátek na parazity v jejich střevech,“ uvedl jeden z výzkumníků Peter Kremsner.
Játra při vzniku onemocnění sehrávají velmi důležitou roli. Právě tyto orgány totiž pro parazity představují útočiště, ve kterém se mohou nerušeně reprodukovat. Jakmile svůj počet zvýší, začnou se okamžitě šířit do těla. Současná farmaka (včetně výše zmíněného chlorochinu) si s tím sice více či méně úspěšně dokážou poradit, avšak neumí parazity zastavit ještě předtím, než se do jater dostanou a pomnoží.
Pokud ale do krevního řečiště vstříknete vakcínu se živými parazity, imunitní systém se na ně „připraví“, takže při dalším případném útoku už svého cíle nedosáhnou.
„Je zřejmé, že očkováním živým, plně aktivním patogenem, jsme byli schopni vyvolat velice silnou imunitní reakci,“ uvedl vedoucí klinických testů Benjamin Mordmueller. „Kromě toho, všechna doposud získaná data naznačují, že to, co zde máme, je relativně stabilní, dlouhotrvající ochrana.“
Připomeňme, že malárie každoročně zabije více než 400 tisíc lidí (zejména obyvatel Afriky). Převážnou většinu z nich bohužel představují děti mladší pěti let.
V rámci II. fáze klinické studie dostávalo Sanaria® PfSPZ-CVac 67 jedinců, kteří malárii nikdy neměli. Nejefektivnější byly nejvyšší dávky (podané 3 x v čtyřtýdenních intervalech). U nižších dávek efektivita dosahovala 33-67%. Během sledovaného období (10 týdnů) nebyly zaznamenány žádné vedlejší účinky.
