Zatimco Véna a Jora četle přes rameno o tym, jak jejich kolegové na nudnym školeni mačkale tuho z tužke izolepó tak dlóho, až vemeslele nétenši šupinko grafito, kerá bode znamenat převrat v technice, svojema zadkama rozmačkale svačeno. Ale Véna néni měkota a hlad je sviňa, a tož pozřel aji na tenko rozválené chleba se sérem.
Chvilo na to začal jeho břoch vedávat divny zvoke. Nebelo to jako kročení břocha z hlado, ale jako zastřené telefonni hovor. Jako be Véna zhltl mobil. Chlapcum to nedalo a začale ten jev zkómat. Rozsedle všechne Vénove svačine a te ultratenky plátke lepeňáko hltale. Za chvilo dokázale navazovat kontakte se všema mobilnima sitěma. Objev bel na světě!
První hanácké polovodič ve složeni přechodo chleba- ementál-chleba verobené na biologické báze má obrovské potenciál. Levná vyroba, jednodochy poožiti, po recyklaci eště pohnoji. Každé, kdo takové biočip sni, se nejen naji, ale eště si zavolá. Brzo nezustane jenom o voláni, chlapci bádaji nad čipem na bázi chleba-tvargl s diró-chleba s máslovó bázó. Ešle se jim zadaři, bode si každé nosit svůj osobní počitač v břocho. Místo dotykovyho displeja bode stačit dotykové břoch. Kam se hrabó hamátny tabulke od firme s ohryzanym jabkem ve znako.
Takovy zpráve se fakt dobře čtó. Eště zbévá popřát mladym vědcum, abe doladile dětsky nemoce jako je občasny nadymáni a vetřeme z s hanáckym čipem světo zrak.
