Na světě je první hybridní autonomní robot, který kombinuje vozítko a dron. O-R3 je zaměřen na bezpečnost a hlídání okolí. Robot dokáže rozpoznávat tváře nebo třeba registrační značky automobilů.
O-R3 je světově prvním hybridním robotem, který kombinuje jak autonomní vozítko, které se dokáže přemisťovat na povrchu, tak i autonomní dron, který dokáže vzlétnou a sledovat případného pachatele i ze vzduchu. Robot je totiž určen jako náhrada lidských hlídačů a slouží tak hlavně pro bezpečnostní a sledovací účely.
Pokud se podíváme na dnešní trh, můžeme vidět obrovské množství nejrůznější dronů, nejlepší z nich mají určité autonomní funkce a dokáží například sledovat objekt a podobně.
V případě pojízdných robotů je nabídka značně omezenější, ale první vlaštovky se začínají objevovat především v logistickém a bezpečnostním segmentu. A právě na ten se zaměřuje i nový hybridní robot O-R3 od společnosti Otsaw, který kombinuje schopnosti pojízdného vozítka i dronu v jednom.
Autíčko a dron v jednom
OR-3 vypadá jako velmi malé futuristické auto, je ale pochopitelně vybaveno velkou spoustou senzorů. Vpředu auto obsahuje přesný laserový skener, který je určen především pro skenování registračních značek klasických automobilů.
Dalším senzorem je teplotní kamera a po stranách a vzadu jsou k dispozici kamery s vysokým HD rozlišením. Celé okolí auta je snímáno LIDARem a nechybí ani klasická GPS pro snímání polohy robota.
Díky této kombinaci senzorů dokáže vozítko snímat třeba i lidské tváře a rozpoznat dané osoby. Samotný automobil by ale nebyl příliš efektivním bezpečnostním prvkem, pokud by neměl přehled o všem.
V rámci zadní konstrukce tak obsahuje platformu, která integruje místo pro malý dron, který je neustále k dispozici. V případě potřeby vzlétne a dokáže poskytovat údaje z výšky, stejně tak sledovat případné objekty a lidi. Dron se ve vozítku nabíjí a pokud vzlétne, dokáže letět až do vzdálenosti 100 metrů od vozítka.
Náhrada lidských hlídačů
Robot OR-3 si podobně jako třeba robotické vysavače dokáže přijet k vlastní nabíječce a fungovat tak bez dodatečné pomoci více méně 24 hodin denně a 7 dní v týdnu.
Tvůrci vidí robota jako náhradu lidského hlídače, který například klasicky obchází dané teritorium a hlídá, jestli se tam nepohybují nezvaní hosté, jestli tam neparkuje auto, které tam nemá co dělat a podobně. Zároveň ale upozorňují, že robot není plně autonomní a stále je nutné počítat s tím, že bude muset být kombinován například s člověkem v kontrolním centru. Ten bude mít přístup k manuálnímu řízení a záběrům z kamer a dalším datům.
Díky těmto robotům tak zjednodušeně bude možné „pohlídat“ více prostoru třeba pouze pomocí jednoho člověka, který se tak posune na pozici správce, který bude moci hlídat spousty takových robotů najednou.
Pokud navíc nastane nějaká kritická bezpečnostní situace, stále to musí být ještě člověk, který vyběhne a „problém vyřeší“. Alespoň zatím, než se schopnosti robotů opět o něco posunou.
