Loni se v bohnické léčebně zbavil závislosti na gamblerství. Teď se pětapadesátiletý Vlastimil Petržela téměř po roce a půl vrací k trénování. Povede Viktorii Žižkov, která sestoupila do druhé ligy.
Kolik nabídek jste odmítl, než jste přijal tu žižkovskou? Jéžišmarjá, to bychom se bavili hodně dlouho jenom o tom, kam jsem nešel. Chodí to tak, že vás někdo osloví, a druhý den už by vám chtěl poslat letenku. Jde o neznámá místa ve vzdálených zemích, třeba v Číně. Takové nabídky mi chodily dost často. Asi mě znají z mého působení v Petrohradu. Jsem rád, že mě Žižkov vysvobodil.
Jenomže v minulé sezoně se ve Viktorii vystřídali tři trenéři. To je frekvence jako někde v Arábii. Tam jsem měl taky nabídku. V Saúdské Arábii. Kdyby se neozval Žižkov, musel bych uvažovat o tom, že bych šel někam daleko. A nakonec bych asi někomu musel kývnout.
Hraje pro vás důležitou roli, že budete pracovat v Praze? Samozřejmě, přál jsem si angažmá severně od Prahy nebo přímo v ní.
Nebojíte se, že vám lidi budou připomínat váš zdejší pobyt v psychiatrické léčebně? Kdybych se bál, tak bych do Prahy přeci nešel. Může se to objevit. Nikde se neschovávám. Netajil jsem ani svoje léčení. Důležité bylo, že jsem si to přiznal a sám pro sebe jsem si to vyřešil. Nikomu jsem nic neudělal. Teď se vracím do společnosti. Nerad se vracím k tomu, co bylo. Snažím se to vymazat za svého života, i když úplně to nejde. V poslední době je to lepší, spadlo to ze mě.
Je pro vás důležité, že na klubovém webu vám fanoušci posílají pozitivní vzkazy? Samozřejmě, díval jsem se tam a jsem strašně rád, že mě podporují. S fanoušky jsem měl vždycky výborný vztah. S každým týmem jsem po těžkém začátku začal hrát dynamický fotbal. Žižkovským příznivcům slibuju, že budeme makat na maximum. Hráče nenechám oddechnout.
Příznivci Viktorie ji hlavně chtějí vidět zpátky v lize. Vy už jste mezi elitu dovedl dva týmy: Liberec a vršovické Bohemians. Vyjde vám to i do třetice? Věřím tomu, že postoupíme. Ale nejsem takový machr, abych to zaručil.
Do jaké míry se změní kádr? To zatím nevím. Agenti mi nabízejí hráče, ale napřed se musím seznámit s těmi současnými a poznat je.
Jaký jste měl k Viktorii vztah dřív? Vždycky neutrální. Když jsem žil v Praze, chodil jsem na domácí zápasy Viktorky. Vyhovoval mi termín, nedělní dopoledne jsem měl spojené se Žižkovem. A klub mi byl sympatický.
Jak vzpomínáte na svá minulá pražská angažmá? Na všechna vzpomínám rád. Ve Slavii jsem dohromady s hráčskou kariérou strávil dvanáct let. Krásný byl i půlrok ve Spartě, i když pak jsem si nepadl do oka s novým vedením ze Slovenska. A Bohemka? To je srdeční záležitost.
A na co se nejvíc těšíte? Na práci s novými lidmi, která mě vždycky bavila.
