Červené Ferrari nebo zelený Jaguar se mohou zdát jako klišé, ale mají své opodstatnění. Vybrali jsme několik odstínů laků, které pro konkrétní automobilky znamenají více, než ostatní.
Zelená British Racing
Tmavě zelený Jaguar s interiérem v odstínu Champagne je tou ideální kombinací pro fanoušky klasických vozů se šelmou ve znaku. Stejné jméno, avšak vždy trochu jiný odstín používají či alespoň používaly téměř všechny britské značky.
Tradice vznikla na přelomu devatenáctého a dvacátého století. Tehdy, v roce 1900, startoval první ročník poháru Gordona Bennetta, ve kterém soutěžily jedny z prvních závodních speciálů. Každá země si musela zvolit svou závodní barvu. Když se v roce 1902 rozhodla zúčastnit Velká Británie, barvy její národní vlajky již byly rozebrány. Místní závod se musel kvůli britskému zákazu závodění odehrát v Irsku, a tak, z respektu k Irům, byla zvolena zelená.
Jak jsme již zmínili, každá automobilka si tu svou závodní zelenou trochu přebarvila. Dnes nejtmavší odstíny používá Jaguar, Bentley nebo Mini. Naopak Aston Martin připomíná spíše hráškovou, byť označení je shodné.
Červená Corsa
Italové si ve zmíněném šampionátu vybrali rudou. V překladu opět "závodní". Až na pár výjimek kvůli sponzorům se barva proslavila ve Formuli 1 u Ferrari. Na dnešních monopostech je u Ferrari červená ve skutečnosti spíše oranžová - prý kvůli televizním kamerám, které barvy zkreslují.
V několika závodních sériích, ale i pro běžné vozy, ji za svou vzala i Lancia nebo Maserati - značky, pro které je typičtější spíše modrá. Velkou kariéru dělá červená u Alfy Romeo, byť pouze Ferrari používá označení Rosso Corsa.
Fialová Plum Crazy nebo oranžová Go Mango
Svého času - v sedmdesátých letech - sjížděly Dodge Challengery mimo jiné v pěti svítivých barvách. Zbarveny byly do fialové Plum Crazy, svítivě modré B5 Blue, žluté Top Bannana, jedovatě zelené Sublime nebo oranžové Go Mango.
Postupně se Dodge ke slavným odstínům vrací. Lakuje v nich modely Charger SRT či současný Challenger. Svůj druhý život v současnosti zažívá fialová a oranžová.To je retro, které se nám líbí!
Modrá Laguna Seca
Úplně poprvé se krásná, nebesky modrá, barva Laguna Seca objevila na modelu M3 generace E46 a také na Z3 M. Už to jí zajistilo oblíbenost u fanoušků roztočené vrtule. Vždyť na "čtyřicet šestku v eMku" nejen ti skalní nedají dopustit.
Od kalifornského okruhu si jméno bere kvůli stejně zbarveným obrubníkům a úspěchům bavorské značky na této dráze s legendární vývrtkou - zatáčkou. Dnes lze v této barvě v rámci individualizačního programu nalakovat v podstatě jakékoli BMW. Za tučný příplatek. Oficiálně se naposledy objevila u modelů M3 a M4 ve verzi Competition.
Bílá Carrara
Bílou Carrara používá Porsche a ne, nepřeklepli jsme se. Metalickou bílou s "a" skutečně můžete mít třeba na modelu 911 Carrera s "e". Zákazníci stuttgartské automobilky ji už desítky let údajně volí kvůli tomu, že své vozy považují za dokonalé stroje, ke kterým se sterilnější bílá hodí.
Možná to není zajímavá barva, ale u Porsche má právě tento odstín tradici. Nejedná se zároveň o barvu bez příplatku. V nabídce všech modelů je ještě standardní bílá - nemetalická. Bílá je i barva německých závodních vozů od zmíněného šampionátu Gordona Bennetta.
Stříbrná Liquid Metal
Pokud se nakonec ještě zdržíme u Porsche, je třeba říci, že tou typickou barvou pro všechny německá závodní a sportovní auta je stříbrná. Mercedes a Auto Union - předchůdce Audi - na ni postupně přešli po druhé světové válce. Kvůli masivnímu použití hliníku.
Následovalo je i Porsche. Ze všech stříbrných jsme vybrali jeden odstín - ten zřejmě nejdražší a nejexkluzivnější. Jedná se o Liquid Metal, která byla součástí ceníku Porsche 918 Spyder. Příplatek činil v přepočtu jeden a půl milionu korun a nedávno si jej nechal nalakovat jistý skotský klient na své Lamborghini Aventador SV.
