Je to deset let, co si Adam Stříteský otevřel v Kvítkové ulici ve Zlíně diskotéku Paříž. Když některý z pozvaných dýdžejů dorazil pozdě, vzal osud akce do vlastních rukou. A to doslova. „Zaskočil jsem za něj a rozehrával akci, když začali chodit první lidi,“ vypráví muž, který je další osobností seriálu Generace 77.
Dnes je z něj vyhledávaný dýdžej, který si díky hudbě plní své sny. Však měl také hudbu rád už odmalička. „Pamatuji si, jak jsme s bráchou ještě v osmdesátých letech poslouchali rakouské rádio a nahrávali si písničky na kazeťák. Tehdy frčeli třeba Modern Talking,“ vzpomíná Stříteský.
Jako majitel diskotékové Paříže zpočátku pomáhal zkušenějším dýdžejům, nosil techniku a odkoukával od nich všechno, co mohl. V roce 2001 si pak zařídil nový klub ve čtyřiadvacáté budově Svitu, a aby ušetřil peníze za dýdžeje, kteří party rozjíždějí a ukončují, dělal to sám. Byla to pro něj skvělá škola.
Získal si na taneční scéně dobrou pověst a organizátoři nejrůznějších tanečních party a diskoték ho začali zvát čím dál častěji. „Bylo mi jasné, že si musím vymyslet nějaké jméno. Chtěl jsem, aby znělo jednoduše a univerzálně. Vždycky jsem měl rád amerického DJ Rogera Sancheze. Proto jméno Rogers.
A Tommy? Prostě jsem chtěl něco, co zní hodně americky,“ vysvětluje Stříteský. I dnes se stává, že za ním na akcích chodí Češi a oslovují ho anglicky. Nebo mu říkají Tomáši.
Jednoho dne dostal nabídku z pražského klubu Mecca. „Tehdy pro mě byla skoro nedostižná představa, že bych si někdy zahrál v nejlepších českých tanečních klubech Mecce nebo Duplexu. Hodně mi záleželo na tom, abych tam hrál dobře, protože jinak už bych si ani neškrtl. Nakonec to bylo úžasné,“ říká zlínský dýdžej.
A pak se to rozjelo. Stříteskému zavolali i z Duplexu, úspěch měla také jeho party Dirty Dancing, se kterou dodnes objíždí republiku a už třikrát s ní vyhrál cenu za nejlepší klubovou akci v Česku.
Splněný dýdžejský sen
Největší úspěch přišel letos v srpnu, když Stříteského pozvali do klubu Amnesia na Ibize. Na Espuma party na hlavní scéně tohoto slavného tanečního klubu roztančil pět tisíc lidí. „Nedá se ani popsat, jak to bylo skvělé. Pro mě to byl dlouho nedosažitelný sen. Vždyť na hudební konferenci v Miami, což je něco jako Oscaři ve světě filmu, Amnesii třikrát vyhlásili jako nejlepší klub světa,“ rozplývá se Stříteský.
Jeho úspěchu si všiml i server Techno.cz. „Pro každého dýdžeje na světě je snem hrát na Ibize v jednom z nejlepších klubů, jako je Amnesia, Pacha, Space nebo Privilage. V těchto klubech uslyšíte opravdu jen nejlepší DJs z celého světa a nemusíte pochybovat o kvalitě hudby, protože sítem opravdu projde jen špička,“ napsali na Techno.cz.
Díky účinkování na Ibize si Stříteský získal ve světě skvělou pověst a přichází mu nové nabídky z Londýna nebo Francie. Jako dýdžej si své sny už vlastně splnil. Chce ale jít dál – dělat hudební produkci a sám skládat. A taky založit rodinu.
Podnikavý patriot
Právě teď toho má nad hlavu. Kromě hraní totiž vede v centru Prahy klub a kavárnu Studio 54, navíc má firmu, která vytváří intranetové systémy, webové stránky a e-shopy. Někdy pracuje i patnáct hodin denně a za loňský rok najezdil mezi Zlínem a Prahou skoro 130 tisíc kilometrů.
Přestože má v Praze byt, stěhovat ze Zlína se nechce. „Ve Zlíně jsem doma. Je to příjemné klidné město, vhodné pro život s dětmi. Praha je hrozně hektická, tam dělám byznys a práci,“ vysvětluje zlínský rodák.
