Když v roce 1902 Martina Albrechta při jeho toulkách kolem jezera Achensee překvapila deštivá bouře, uchýlil se do dřevěné boudy. Byl mokrý, prokřehlý, a tak si rozdělal oheň. Se dřevem však vášnivý sběratel minerálů nevědomky přiložil i kousky břidlice. Hornina pocházející z pravěkého moře rychle vzplála a na povrchu vyloučila mazlavou tekutinu. Černý „kamenný“ olej se okamžitě stal hitem v alpských lázních i lyžařských střediscích a Albrechtovi měli o živobytí postaráno. Našli další ložiska ropné břidlice a rozjeli ekologickou těžbu.
Černá magie
Nedaleko jezera Achensee, kam rád zavítal i císař František Josef I., leží v nadmořské výšce 1500 metrů mateřský lom. Skála se nejprve obloží výbušninou, která ji roztrhne na menší kusy. Poté nalámanou břidlici dělníci naloží do vozíků a přepraví dvě stě metrů dlouhou lanovkou do zpracovatelského závodu.
Nadrcenou horninou zaplní zásobník vysoké pece, kde při teplotě až 480 stupňů Celsia začne unikat plynná fáze do kondenzační věže. Vzniklé kapky jsou ochlazovány, filtrovány a destilovány, dokud nevznikne čistý extrakt. Tmavé husté tekutiny, vzhledem připomínající jitrocelový sirup, se pak ujmou laboranti a pod přísnou kontrolou připraví produkty s různými koncentracemi účinné látky. Od kosmetických preparátů (koupelové a masážní oleje, krémy, šampony) přes léčiva (masti, zábaly) až po veterinární přípravky (repelenty pro koně).
Na klouby i na ploty
Kamenný olej, který Tyrolané dříve používali na impregnaci dřeva a plotů, má dokonce i svoje muzeum s názvem Vitalberg. V Pertisau, necelých 50 kilometrů východně od Innsbrucku, tak proniknete do nitra Alp. Útroby Martinské štoly vám představí více než stoletou historii, těžbu a výrobu fosilního oleje. Poznáte, kolik práce a odborných znalostí je třeba pro získání léčivé esence. Ostatně její vůni ucítíte v malém krámku na konci prohlídky velmi intenzivně. Asfaltové, sirné aroma vám možná připomene peklo, avšak po koupelích v „černém zlatě“ budete létat jako andělé.
