Jako teenager vozil hokejky do Německa. Dnes činorodý investor sází na revoluci pomocí gamingu
- Podnikatel Michael Broda začínal s podnikáním v Německu, posledních dvacet let buduje investiční skupinu Delta Capital.
- Jeho černým koněm je gaming, v němž podle něj leží technologický základ schopný změnit celý průmysl.
- Kromě toho se věnuje i venture kapitálu, kterému však věští hodně nejistou budoucnost.
V osmdesátých letech se jako dítě emigrantů dostal přes Rakousko do tehdejšího Západního Německa, vyrůstal v Kolíně nad Rýnem. Vychodil gymnázium, poté pokračoval na univerzitu. Už od mládí ale Michaela Brodu táhl byznys. „Začínal jsem podnikat už ve třinácti letech. Těsně po revoluci, když jsem jel za babičkou do Česka, nakoupil jsem hokejky, které tu byly levné, a prodával je pak v Německu,“ popisuje své začátky podnikatel, který dvacet let buduje investiční skupinu Delta Capital.
Dnes Broda posunuje tradiční průmyslová odvětví do budoucnosti pomocí nových technologií. Zejména věří gamingu, jenž dokáže být před skutečným světem o krok napřed. A v tom Michael Broda vidí velký potenciál. „Kdo umí gaming, zvládne cokoli,“ podotýká.
První firmu začal vést v osmnácti letech v tandemu se svým bratrem. „Víceméně jsme převzali byznys po našem otci, který obchodoval s kontejnery na stavby. Byla to první zkušenost, nevyšlo nám to a zanedlouho jsme skončili v insolvenci. Tím si musí projít každý. A pak jsme si říkali, že si musíme najít nějakou normální práci, protože co kdybychom ve třiceti nic neuměli a znovu zbankrotovali,“ vzpomíná na své začátky.
Zatímco jeho bratr šel studovat leteckou školu, Michael Broda se vydal cestou studia bankovnictví, při tom zvládal také pracovat, mimo jiné v Commerzbank. Přišel ale rok 2003 a s ním ztráty německého bankovního sektoru. I když se Brody netýkaly problémy přímo, znemožnily mu kariérní posun. Opustil Německo i bankovní prostředí a přijal manažerskou roli v Česku, kde začal pracovat jako finanční ředitel dnes již neexistujícího lesnicko-dřevařského holdingu CE Wood.
Staré činžáky a autobazar
Ani tam ale příliš dlouho nevydržel a už o tři roky později, v roce 2006, založil vlastní investiční skupinu. Ta dnes nese název Delta Capital, tehdy vystupovala jako BB Finance Group, protože u jejích začátků stáli opět oba bratři Brodovi. „Naše první investice byla z oblasti real estate. Tomu se hodně věnoval bratr, který žil v Německu. Kupovali jsme, v přepočtu třeba za patnáct milionů korun, staré činžáky v Berlíně, které rychle nabývaly na hodnotě. Také jsme provozovali vlastní autobyznys ExtraAuto, jejž jsme nakonec prodali společnosti Auto ESA. Nebyl to obor, který jsme uměli dobře řídit, a z této investice jsme nakonec exitovali beze ztráty,“ vysvětluje Broda.
Michael Broda

Česko-německý podnikatel a investor založil v roce 2006 společnost Delta Capital. Holding dnes sdružuje jeho širokou škálu aktivit od byznysu s ceninovým papírem přes budování infrastruktury pro gaming až po venture kapitálový investiční fond.
Jenže přišla další krize. Ta finanční roku 2008, během níž investiční skupina o část kapitálu přišla. „Začal jsem se v té době věnovat modelu podnikání, kdy levně koupíte firmu, která je ve velkých problémech, a tu budujete. Jednu z nich mám v portfoliu dodnes, je to společnost SPM, která vyrábí ceninový papír. Tehdy všichni odhadovali, že šance na její záchranu je tak 1 ku 99, ale povedlo se,“ říká.
V té době se také byznysově rozešel se svým bratrem a skupinu přejmenoval. „Podnikat s rodinou je velmi složité, dohodli jsme se, že každý půjde svou vlastní cestou. On následně v Německu založil vlastní aerolinky LEAV Aviation, které fungují skvěle,“ uvádí.
Změna je v technologiích
Michael Broda uvádí, že vždycky věřil a stále věří v technologie jako rozhodující faktor v průmyslu. „Myšlenka tedy byla vždy vzít ‚old economy‘ a pomocí technologií ji posunout,“ popisuje. Tuto praxi zkouší na firmách, jež má nyní sdružené ve skupině Security Ident Group, jedné ze součástí Delta Capital. Kromě zmiňované SPM do ní patří například společnost License Plate Components vyrábějící komponenty pro registrační značky pro automobily.
„Dnes díky technologiím stavíme komplexní platformy. Brzy by mělo být možné si registrační značku objednat z gauče a naše systémy informace zprocesují, značku vyrobí a zašlou do výdejního boxu. Další změna v řádu let, kterou umožní AI, bude automaticky vygenerovaný zápis z nehody – minutu poté, co se nehoda stala, a bez potřeby lidského faktoru,“ přibližuje.
Zhruba před deseti lety začal Michael Broda budovat další část svého byznysu, skupinu EIG. Sdružuje sedm firem, jež stavějí infrastrukturní technologie. Primárně se orientují na budování ekosystému kolem gamingu, například platformy umožňující pořádání videoherních turnajů nebo bankovní platformu pro e-sportové hráče. Nesází však na gaming jako zábavu, ale na technologie, které gaming vyvinul.
„Gamingu jsem jako technologickému sektoru vždycky hodně věřil. Přišel mi z hlediska technologií nejsložitější, a proto mi bylo jasné, že kdo umí gaming, zvládne cokoli,“ domnívá se Broda. Podle něj nyní přichází doba, kdy gaminové technologie budou schopné v následujících letech změnit průmysl.
„Takzvané industrial metaverse stojí na technologiích, které gaming ladil desítky let: 3D prostředí, interaktivní systémy i simulace komplexních systémů v reálném čase. Tyto nástroje se teď konečně dostaly do bodu, kdy jsou dostatečně výkonné a dostupné. Zároveň nutí firmy hledat nové způsoby, jak zrychlit inovace a snížit náklady. Právě těmto oblastem se dlouhodobě věnujeme,“ vysvětluje.
Zmiňované industrial metaverse přestavují jakýsi virtuální svět, který je přesnou kopií toho, co průmysl využívá. „Když se podíváte třeba na sklad hotových výrobků, vždy tam máte člověka, který říká, kde má být co umístěno. Pokud celý objekt digitalizujete, umělá inteligence dnes dokáže optimalizovat umístění produktů tak, aby se co nejvíce ušetřil prostor,“ popisuje příklad využití.
Hledání bodu zlomu
Další disciplína, do níž Broda vstoupil v posledních letech, je venture kapitál. Podnikatel založil fond Fairway Partners, který alokoval deset milionů eur, tedy asi 250 milionů korun, na investice do startupů. „Klíčové kritérium pro úspěch startupu je načasování. Hledáme proto řešení, kde vidíme bod zvratu, kdy se ta řešení dokážou přetavit ve fungující model. Rozhodnutí udělat Fairway souviselo s tím, že jsme čekali masivní nástup umělé inteligence, která je schopná myšlenky přetvořit v realitu,“ říká.
Fairway Partners celkem podpořil patnáct začínajících firem, v poslední době to byl například americký startup Steel Bot od vědců z americké univerzity MIT, který vyvíjí humanoidního robota. Výrazně se zaměřuje i na Brodovy oblíbené gamingové technologie. Žádná ze zainvenstovaných firem však není z Česka. „Dívali jsme se, ale nenašli jsme zde nic, co by se nám líbilo. Jako startup se musíte se svým řešením nejprve stát jedničkou na domácím trhu. Pokud se to firmě podaří, je pak otázka, jestli se dokáže stát i nejlepší v rámci Evropy a následně expandovat do USA. To moc evropských startupů nezvládne.“
Těžké časy pro startupy
Dnešním problémem venture kapitálu je podle něj nedostatek příležitostí k exitům. „To je důvod, proč nyní masivně brzdíme investice. Nevidíme exitový trh. Máte sice velké množství startupů s vysokými valuacemi, ale jsou neprodejné. Do toho teď přichází komplikace, kterou si zažíváme i my. Startup na něčem pracoval třeba dva a půl roku, dal do vývoje milion eur, ale dneska to stejné díky AI vytvoříte za tři měsíce a bude vás to stát desetinu,“ vysvětluje.
Investování do startupů se podle Brody stane mnohem složitější disciplínou, k níž bude potřeba hluboká expertiza. „Nedávno jsme viděli tři startupy mířící na status jednorožce. Pak Gemini udělal jednu novou aktualizaci a všechny tři skončily. Je to velmi nepřehledné, protože velcí hráči jako OpenAI nebo Anthropic dokážou jedním updatem redefinovat celé trhy,“ popisuje současnou situaci, jež nicméně podle něj může přinášet také pozitiva: „Díky AI je dnes práce s daty a rozhodováním výrazně efektivnější. Technologické přístupy dávají nástroje, jak se v tomto prostředí orientovat a strategicky rozhodovat.“
Otevírání dalšího venture kapitálového fondu však nyní Broda neplánuje: „V současném fondu máme už jen prostředky na doinvestování firem ze současného portfolia.“ Předpokládá, že počet venture kapitálových fondů se bude snižovat a s tím klesne i množství startupů, které dostanou investici.



















