Přežily proces destalinizace, rozpad Sovětského svazu i nedalekou válku v Jižní Osetii. Budovy muzea a rodného domu Josifa Stalina v gruzínském Gori jsou připomínkou slavného rodáka a hrůzného politického systému. A také vyhledávaným turistickým cílem.
Město Gori ležící asi hodinu cesty po nové dálnici od hlavního města Tbilisi není v rámci Gruzie příliš významné. I přesto do města, jež tvoří nevábné paneláky a polorozpadlé rodinné domy, míří davy turistů. V jeho samém středu, na konci upraveného parku, totiž stojí monumentální stavba Stalinova muzea. V jeho popředí se pod řecko-italským pavilonem nachází také diktátorův rodný dům.
V něm se budoucí vůdce Sovětského svazu v roce 1878 narodil a první čtyři roky svého života také bydlel. Stalinova rodina v malém stavení obývala jednu místnost, ve sklepení se pak nacházela ševcovská dílna Stalinova otce.
Budova samotného muzea vznikla v roce 1951, jako biografický památník slavného rodáka však začalo fungovat až Stalinově smrti, v roce 1957. Expozice uvnitř monumentální stavby se soustředí na všechna období Stalinova života, zachycují tak například jeho spolupráci s Leninem, odhalují podrobnosti z druhé světové i z doby po ní.
Kromě písemností se v muzeu nachází také diktátorovy osobní věci, vedle budovy je také vystaven Stalinův osobní vagon, kterým cestoval například na konferenci v Jaltě. Většina popisků a informací je však pouze v gruzínštině a ruštině, pro hlubší zážitek je tak znalost jednoho z těchto jazyků nutná.
I když i dnes je muzeum stále centrem celého Gori, hned u vstupu návštěvníky varuje, že zobrazuje „falzifikovanou historii a je typickým příkladem sovětské propagandy, která sloužila k legitimizaci jednoho z nejkrvavějších režimů“.
Muzeum se dokonce po roce 1989 krátce uzavřelo a dlouhodobě se vedou debaty o jeho budoucnosti, nyní je však stále možné ho navštívit v nezměněné podobě, ze které dýchá silný kult osobnosti.
