„Příkladem takového zaměstnání může být například lékař, který má množství zkušeností, ale přitom může cítit jen velmi omezenou kontrolu nad tím, jak rychle musí pracovat,“ řekl deníku Guardian jeden z autorů studie, profesor Andrew Steptoe z oddělení epidemiologie a veřejného zdraví univerzity College v Londýně.
Ačkoli je tento druh stresu běžnější spíše na nízkopříjmových pozicích, jako jsou montážní linky a zasahuje pracovníky, kteří dělají stále dokola tutéž věc, podobně stresujícím zaměstnáním může být například i řízení letadel. Stres z vysokých nároků a malé kontroly ale zasahuje všechny druhy lidí a většinu myslitelných zaměstnání, nehledě na výšku příjmu.
Výzkum zveřejněný v časopise Lancet Medical Journal sledoval 200 tisíc lidí po dobu sedmi a půl roku. V tomto vzorku se došlo k 2356 případům selhání srdce nebo infarktu. I přes možné zkreslení kvůli životnímu stylu, věku nebo pohlaví došli vědci k výsledku, že riziko je o 23 procent větší u těch, kteří zažívají pracovní napětí.
Zaměstnavatelé i pracovníci by se měli snažit snížovat pracovní napětí. Přesto ale experti upozorňují, že kouření nebo fyzická nečinnost jsou papírově stále větším rizikem infarktu než stres.
