Teplota v této části podle studie v posledních 50 letech stoupla o 2,8 stupně Celsia. To je vůbec nejrychlejší tempo oteplování zaznamenané na jižní polokouli a pětinásobně vyšší nárůst teplot ve srovnání s Arktidou. Z deseti plujících ledovcových šelfů tam zmizelo 25 tisíc kilometrů čtverečních ledu.
Průměrné roční srážky na Antarktidě nepřekročí 250 milimetrů, což kontinent řadí k pouštním oblastem. Na některých jeho částech nepršelo ani nesněžilo řadu let.
Průzkum Antarktického poloostrova provedla Australská národní univerzita s britským pracovištěm pro pozorování Antarktidy. Vědci navrtali sondu do 364 metrů hlubokého ledu na ostrově Jamese Rosse, který se nachází poblíž nejsevernějšího výběžku poloostrova. Průzkum jednotlivých vrstev z takto získaného sloupce pak umožnil zjistit, kdy led tál a kdy se znovu vytvářel.
Teplota se v minulých 600 letech zvyšovala postupně
Tloušťka těchto vrstev a analýza plynů obsažených v ledu umožnila zmapovat teplotní změny uplynulého tisíciletí. Skupina zjistila, že v minulých 600 letech se teplota postupně zvyšovala o 1,6 stupně Celsia, avšak tání se prudce zintenzivnilo v posledních 50 letech. Vědci z toho usoudili, že led může začít tát dramaticky rychle, když teploty stoupnou na určitou úroveň. „Jakmile klima dosáhne stupně, kdy teplota začne stoupat nad nulu, pak bude odtávání velmi citlivě reagovat na jakékoli další zvýšení teploty,“ řekla vedoucí výzkumu Nerilie Abramová.
Studie, kterou skupina vědců zveřejnila v časopise Nature Geoscience, je podle Abramové „rozhodující důkaz změn klimatu a prostředí“ na Antarktickém poloostrově.
