Podobně jako Vampire Weekend nebo třeba Dirty Projectors Tame Impala dokázali téměř nemožné. V žánru popu, který požaduje především naprostou průměrnost výrazu, si vytvořili unikátní zvuk rozpoznatelný po prvních několika tónech. Základem je klasická sestava bicí, kytara a basa s výrazným vkladem kláves. Právě klávesy dodávají jednotlivým skladbám psychedelický nádech, což platí hned pro úvodní skladbu Let It Happen. Naopak rockovější je další z vrcholů alba, píseň Eventually. V této skladbě se také nejlépe ukazuje další nenahraditelná kvalita Tame Impala – vokál Kevina Parkera. Velmi jemný, ale ve všech polohách jistý hlas dokonale ladí k melodiím a připomíná další nástroj v kohezním toku tónů.
Podobně jako u Lonerism je největší slabinou desky podobnost jednotlivých skladeb. Při prvním poslechu se mohou slít v jeden celek, který člení jen trojice meziher. Až později se od sebe jednotlivé písně vyčleňují a osamostatňují. Ale i pak může kdokoli namítnout, že jde o stále jednu skladbu variovanou jen drobnými nuancemi.
Třetí album bývá v životě kapely klíčové. Buďto se ukáže, že vše podstatné skupina řekla jednou dvěma písněmi a dál už se bude jen opakovat. Nebo třetí řadovka potvrdí pozici kapely mezi extratřídou. Nahrávka Currents patří spíše k druhé kategorii třetích nahrávek. Byť jí lze hodně vytýkat, je to deska, k níž se budou posluchači vracet ještě mnoho let.
Tame Impala: Currents
Vydavatel: Fiction, 2015
Hodnocení: 80 %
