Podvozek je tvořen hliníkovou konstrukcí s karbonovými komponentami, která měří celkem 8,5 metrů. Nad tratí se vznáší stejně jako u vlaků typu Maglev díky magnetické levitaci, tady se však pohybuje ve velmi řídkém vzduchu.
V tubusu je podtlak srovnatelný s hodnotami ve výšce 61 kilometrů nad zemí. Při těchto podmínkách je teoretickým maximem, k němuž se chtějí vývojáři přiblížit, asi 1 225 kilometrů v hodině.
Hyperloop One chce kromě Spojených států stavět svoje tratě také v Evropě. Před dvěma měsíci vydal seznam devíti lokalit, kde by mohly vysokorychlostní tratě vyrůst. Najdeme mezi nimi Německo, Polsko, ale třeba také spojení Korsiky a Sardinie nebo Estonska s Finskem.
Podívejte se na úspěšný test Hyperloopu:
