Uživatelé Einstein@Home objevili pulsar, který na nás bliká pouze v oblasti gama záření. Projekt využívá přebytečný výkon počítačů k hledání pulsarů. Pulsary jsou pozůstatky po výbuchu supernovy.
Někdo věnuje část výkonu svého počítače těžbě kryptoměn, jiní zase vědeckým účelům.
Nejslavnějším projektem v rámci distribuovaných výpočtů je SETI@home, který prohledává data z radioteleskopů ve snaze najít signály mimozemských civilizací. Podobných projektů ale je mnohem více. Od roku 2005 mezi ně patří Einstein@Home.
Projekt se věnuje hledání pulsarů v datech z detektorů gravitačních vln, radioteleskopů nebo vesmírného dalekohledu Fermi.
Extrémní objekty
Pulsary jsou rychle rotující neutronové hvězdy. Jedná se o pozůstatky po výbuchu supernovy. Jejich velikost je okolo 20 kilometrů, ale hmotnost větší než Slunce.
Pulsary vyzařují elektromagnetické záření ve směru magnetických os, které jsou obvykle skloněny o pár stupňů vůči ose rotace. Pokud směřuje magnetická osa pulsaru k nám, pozorujeme v pravidelných intervalech záblesky pulsaru nebo-li pulsy. Jev si můžeme přirovnat k blikání majáku.
Pulsary se proslavily zejména záblesky v oblasti rádiového záření, ale ve skutečnosti vyzařují také v jiných částech spektra.
Tichý pulsar
V posledních asi 10 letech se daří objevovat pulsary v oblasti gama záření. Prostřednictvím Einstein@Home byly objeveny dva dříve neznámé gama pulsary s označením PSR J1035-6720 a PSR J1744-7619. První z nich se otočí okolo své osy 348krát za sekundu, druhý 213krát.
Vědci se poté podívali na archivní data kosmického dalekohledu FERMI a také provedli nová pozorování radioteleskopem Parkes. U PSR J1035-6720 byl objeven velmi slabý signál v rádiové části spektra. V případě pulsaru PSR J1744-7619 však nebyl objeven žádný.
PSR J1744-7619 je tak prvním milisekundovým pulsarem, který vůbec nevyzařuje v rádiové oblasti. Milisekundové pulsary jsou takové, které jsou v páru s normální hvězdou. Materiál přetéká z hvězdy na pulsar, což ho roztáčí do ještě větších otáček.
Je možné, že gama paprsky z pulsaru směřují k Zemi, ale rádiové nikoliv. Vědci řešili tuto otázku porovnáním pozorovaných emisí gama s teoretickými modely. Tyto modely předpovídají detekovatelný rádiový signál. Jeho nepřítomnost znamená, že PSR J1744-7619 musí být extrémně radiově slabý, nebo že modely nejsou úplné.
Klíč k daleko větší záhadě?
Podle některých předpovědí by pozorovaný přebytek vysokoenergetického gama záření z centrální oblasti naší Galaxie mohl být způsoben skrytou populací tisíců podobně „tichých“ milisekundových pulsarů.