„Stavební část již finišuje,“ řekl Březina. Stavbaři by měli 5. září vytěžit poslední kubík zeminy. Po dokončení základních prací bude následovat montování technologií a budování povrchu vozovek. Většina tunelů je nyní již v hrubé stavbě hotova. Právě se pracuje například na budoucí křižovatce Pelc-Tyrolka v Troji, na tunelech v Brusnici nebo na stavbě nového Trojského mostu. Pracuje se ale také na šachtách a rozlehlé podzemní místnosti, které budou celý tunelový komplex odvětrávat. Technologie budou umístěny v prostorném tunelu, který je 100 metrů dlouhý a asi 15 metrů vysoký. Podle zástupců společnosti Metrostav, která Blanku pro hlavní město staví, zvládnou stroje odvětrat celou severozápadní část tunelového komplexu. V případě požáru se čerpání vzduchu zvenčí vypne a systém začne pouze odvětrávat dým z postižené oblasti. Opatření bylo zavedeno po neštěstích v alpských tunelech, ve kterých zemřely desítky lidí. Podle odborníků se v případě podobné nehody nejvíce lidí právě udusí.
Tunel Blanka bude zkušebně zprovozněn v první polovině roku 2014
První řidiči by se v pražském tunelovém komplexu Blanka měli svést v první polovině roku 2014. V té době by severozápadní část okruhu měla být spuštěna ve zkušebním provozu. Celá stavba má být podle harmonogramu hotova v roce 2016. Řekl to na staveništi tunelu náměstek primátora Karel Březina (ČSSD). Tunely měly být dokončeny v roce 2011, později se termín posunul na konec roku 2012. Kvůli finančním potížím ale město zprovoznění o další rok a půl posunulo.
