Bývala to studená nehostinná místa, kde žilo jen nemnoho druhů rostlin. Jenže čím dál častěji se do severo- a středoevropských hor dostávají druhy, které zde dosud nežily.
Tvrdí to nová studie v dnešním vydání magazínu Science, na které mají podíl i slovenští vědci. Tým vedený Haraldem Paulim zkoumal, jak se mění složení ekosystémů vlivem postupující změny klimatu.
Skúmali aj Tatry
„Naším úkolem byl terénní výzkum na čtyřech výzkumných lokalitách v Tatrách,“ řekl serveru Sme.sk jeden ze spoluautorů studie Róbert Kanka z Ústavu krajinné ekologie SAV. „Připravovali jsme databáze a analyzovali získaná data.“
Vědci sledovali změny v průběhu sedmi let. Zjistili, že horské rostliny se posouvají do vyšších nadmořských výšek, výjimkou však jsou roztroušené vrcholy v oblastech kolem Středozemního moře. Tam druhů naopak ubývalo, případně zůstaly rozšírené tak, jak tomu bylo v minulosti.
Důvodem je, že některé druhy sice mají rády chladnější, ovšem nikoli extrémní podnebí. Jestliže oteplování na severu nebo ve vysokých polohách více druhům vyhovuje, oteplování a sucha na jihu rozmanitosti spíš škodí.
„Posun druhů z nižších nadmořských výšek na vrcholy je na severu výraznejší,“ vysvětluje i slovenský vědec. „Ve Středozemí klesá vyšší procento chladnomilných druhů na vrcholech a vzácné chladnomilné druhy nahrazují teplomilnější a z nižších nadmořských výšek.“
Bude jich méně
Podle vědců jsou podobné změny v přírodě přirozené jen do jisté míry. Nový výzkum se však zaměřil na takové, za nimiž nejsou běžné procesy, ale změna klimatu, na které má svůj podíl také člověk.
„Méně optimistické modely předpokládají výrazný pokles diverzity rostlinných druhů ve vysokohorských ekosystémech,“ dodává Kanka. „Ale i ty nejoptimističtější ukazují, že pokles určitě nastane.“
