Stále máme prezidenta, i když se během koronavirové krize stáhl do pozadí. A prezident se stále pohybuje ve svých názorových vzorcích, bez ohledu na pandemii. To jsou nejspíš dvě hlavní sdělení, kterými se dá shrnout čtvrteční televizní projev Miloše Zemana.
Jeho povahu vlastně předznamenala selektivnost, kterou Hrad při odvysílání předtočené řeči zvolil. V době, kdy v zemi panuje bezprecedentní situace, si prezident se svým týmem nenechali rozmluvit, že poselství hlavy státu bude šířené jen jednou soukromou televizí, TV Prima. Nikoliv veřejnoprávním kanálem, či ještě lépe všemi většími televizemi. Ale to jen na okraj. Najít ho lze ostatně i na internetu (například zde).
Viděno pozitivně, prezident Zeman neřekl nic skandálního. Mluvil bez roušky, působil trochu unaveně. Varoval před zbytečnou panikou, zároveň ale v souvislosti s koronavirem vyzýval k obezřetnosti a varoval před zlehčováním situace. Ocenil aktivity dobrovolníků. Apeloval na lidi, aby k sobě byli laskaví a nezapomínali na projevy lidskosti. To jsou slova, která se od hlavy státu očekávají a Miloš Zeman tato očekávání naplnil. Což by měli uznat i jeho političtí odpůrci.
Zároveň si ovšem nedokázal odpustit své oblíbené a v tuto chvíli zbytečné šťouchance. Kritizoval opozici, že si dovolí kritizovat vládu za její přešlapy a snaží se tak korigovat její chování. A neodolal ani pranýřování novinářských komentátorů, kteří ničemu nerozumějí, za jejich „poštěkávání a vřeštění“. Ne že by z médií občas nezaznívaly nesmysly, ale to přeci zdaleka není jen výsada novinářů. Prezidentova posedlost je ovšem silnější než jeho soudnost.
Kapitolou samou za sebe pak bylo nekritické poděkování jeho oblíbené Čínské lidové republice – s důrazem na celý název země. To, jak ke vzniku, a hlavně k šíření koronaviru přispěla, se samozřejmě neříká. Natož pak disproporce mezi tím, jak pomoc ještě před pár týdny dostávala a jakým způsobem ji nyní poskytuje. Ale budiž, i tato pomoc je pomoc. Byť samozřejmě není zadarmo.
Sečteno a podtrženo, prezident Miloš Zeman po dnech mlčení vystoupil ze stínu. A pokud to zkusíme vidět z té lepší stránky, jeho slova mohou působit alespoň jako částečná vzpruha. Svůj stín ovšem nepřekročil.
