„Zrušíme superhrubou mzdu u daně z příjmů fyzických osob a navrhneme novou sníženou sazbu 19 procent z hrubé mzdy.“ Tato věta z programového prohlášení vlády ale dál zůstává na papíře a hned tak se to nezmění. Přestože zrušení superhrubé mzdy patří mezi „hlavní strategické směry“ a navzdory slibům, že se tak možná stane už s účinností od začátku tohoto roku.
Vláda se zrušením superhrubé mzdy nejdřív otálela a opoziční návrhy odmítala jako nereálné (ODS chtěla zavést u hrubé mzdy sazbu 15 procent). Nyní s tím konečně ministryně financí Alena Schillerová přišla, pro změnu ale do nápadu na zrušení superhrubé mzdy házejí vidle koaliční sociální demokraté. Před začátkem úterní koaliční schůzky to jejich předseda Jan Hamáček označil podle známého filmu za „Mission Impossible“ s tím, že se jen těžko najdou peníze. Nakonec koalice debatu odložila, neboli problém exportovala do budoucnosti. Přinejmenším do jara.
Hamáčkův stranický a ministerský kolega Lubomír Zaorálek zároveň zdání odporu mírnil slovy, že ČSSD v zásadě nic proti rušení superhrubé mzdy nemá, ale nesmí dojít k rozpočtovému výpadku. Což je ve finále totéž. Těžko se totiž při rozhazovačné politice současné vlády najde 25 miliard korun, o které by se podle hrubých odhadů snížil daňový příjem z hrubých mezd. Dostihy mezi hnutím ANO a ČSSD o podbízení se vybraným skupinám voličů a neochota šetřit si žádají svoji daň.
Je pravda, že současná vládní sestava zdědila superhrubou mzdu jako horký brambor po svých předchůdcích. Nejdřív ale zabránila tomu, aby podle předchozího plánu skončila (k roku 2015) a poté opakovaně jen slibovala její zrušení. A když se k tomu ANO už opravdu odhodlalo, naráží na koaličního partnera. Ve finále ale mohou být vlastně všichni spokojeni. Snaha byla, rozpočet to nic stát nebude. Tedy až na zaměstnance.
