Jen třicet vyvolených rozhodne o osudu ČEZ, stát se chystá vyplatit stovky miliard

Valná hromada dosud ještě polostátní elektrárenské společnosti ČEZ se letos odehrála dřív, než bývá zvykem. Spěchá se a není čas ztrácet čas. Vedení firmy v čele s Danielem Benešem připravilo velký plán transformace, který plní zadání vlády Andreje Babiše. Zestátnit výrobní část firmy za její vlastní peníze. To znamená vyplatit třicet procent menšinových akcionářů. Přinejmenším 20 procent z nich přesvědčit tak, aby prodali dobrovolně, tedy aby byli spokojeni s cenou.

Ti, kdo ve shodě kontrolují více než 10 procent akcií, přitom jako ke vzoru vzhlíží ke zestátnění francouzské elektrárenské společnosti Electricité de France (EDF) v roce 2023. K tržní ceně akcií tehdy EDF připlácela tamní vláda 52 procent. Při dnešní ceně na burze 1263 korun by to znamenalo 1 920 korun za akcii. ČEZ by to přišlo na více než 300 miliard korun. 

Nejdřív získat miliardy z obchodu a distribuce

Benešovo vedení na valné hromadě hladce prosadilo svůj plán. Podle něj se nejdřív do speciální dceřiné firmy s jménem DSZS převedou téměř všechna aktiva, která přímo nesouvisí s výrobou. Především prodej, distribuce a obchodování s elektřinou. Patří sem ČEZ Prodej, ČEZ Distribuce, GasNet ČEZ ESCO, Telco Pro Servis nebo trading.

Tato část ČEZ se na celkovém ukazateli EBIDTA (provozní zisk před odpisy, daněmi a úroky) podílela téměř dvěma třetinami. Provozní zisk loni dosáhl 137 miliard korun. Takže u části, která se má oddělovat do dceřiné firmy, to představuje kolem 100 miliard korun. 

O zestátnění rozhodne jen 30 velkých akcionářů

Soukromým investorům se ale bude nabízet jen 49 procent dceřiné firmy. Kontrolu prostřednictvím zbývajících 51 procent si ponechá stát. Nová firma má vzniknout už letos. Podíly se do ní přesunou v první části příštího roku. ČEZ si zatím nechává otevřené všechny možnosti prodeje podílu. Od vstupu na burzu primární emisí akcií IPO přes prodej zahraničním investorům typu velkých penzijních fondů po výměnu akcií se současnými menšinovými akcionáři ČEZ.

Mezi těmi hraje klíčovou roli finančník Pavel Tykač a skupina kolem investora Michala Šnobra. Ten opakovaně řekl, že existuje skupina, která dohromady ovládá více než 10 procent akcií. Bez jejího souhlasu se tedy nic nepohne, státu totiž musí dobrovolně prodat své podíly držitelé 20 procent akcií, aby mohl zbývajících 10 procent akcionářů podle zákona o obchodních korporacích vytěsnit. 

Včera se na valné hromadě poprvé veřejně objevila zpráva, na níž upozornil Šnobr, který dění v ČEZ detailně sleduje. Fyzické a právnické osoby, které drží v ČEZ alespoň 0,1 procenta akcií, dohromady včetně státu vlastní kolem 85 procent akcií společnosti. Jsou to zřejmě dvě fyzické osoby a 25 firem. Šnobr upozorňuje, že tedy jen zhruba 30 z celkových 164 tisíc akcionářů ČEZ rozhodne o výkupu akcií tak, aby se stát dostal nad 90 procent podílu ve firmě, kde už může vytěsňovat. 

Klíčový muž SPD do čela dozorčí rady

Je to tedy relativně mocensky přehledný terén, kde se bude dát dohodnout. Kromě skupiny kolem Pavla Tykače a Michala Šnobra mezi těmito akcionáři budou velké zahraniční a investiční fondy. Značná část z nich bude mít nejspíš zájem o získání podílu v nové, značnou část zisku tvořící dceřiné firmě. Jejím šéfem by se měl stát dosavadní člen představenstva ČEZ a pravá ruka Daniela Beneše Pavel Cyrani. Sám Beneš bude stát v čele plně státního výrobního ČEZ. 

Nová vládní garnitura si zároveň prosadila do dozorčí rady své lidi. Kromě náměstků z ministerstev financí a životního prostředí tam nastupuje poslanec SPD, pravá ruka předsedy Tomia Okamury a místopředseda hospodářského výboru sněmovny Radim Fiala. Ten se stane předsedou. 

Potvrzuje se tak, že SPD si při vzniku Babišovy vlády vyjednala, že nebude mít své lidi přímo ve vládě, ale v klíčových státních firmách. To se teď nástupem Radima Fialy naplnilo. 

Cesta k rychlému zestátnění ČEZ se po včerejší valné hromadě výrazně zjednodušila a vyjasnila. Babiš chce mít výrobní část firmy plně pod státní kontrolou do voleb v roce 2029.