Byť podnikatel a konečný vlastník hutě Liberty Sandžív Gupta uvrhl těžký ostravský průmysl do největší krize od 90. let, otevírá se konečně šance na radikální transformaci regionu.
Ten příval černých zpráv z Ostravska, které začaly proudit na konci loňského léta a stále jim není konec, je už takřka ubíjející. Až čtenář přestává chápat, čeho chce vlastně vedení Liberty Ostrava dosáhnout a jak zásadní rány může podniku uštědřit hibernace provozu. Především je ale těžko pochopitelné, možná až neuvěřitelné, jak očekávaný a logický cyklický pokles ocelářské výroby dokázal zastihnout ostravské hutě nepřipravené a bezbranné.
Přitom uběhlo už více než čtvrt roku od chvíle, kdy vedení podniku svým hlavním partnerům představilo takzvanou „optimalizační vizi“, která by měla huť převést z „území vyhaslých pecí“ opět mezi fungující, a především zdravé ocelárny. V plánu, jak byl oficiálně prezentován, se třeba mluvilo o tom, že letos v lednu se měl rozjet proces znovuzprovoznění jedné z vysokých pecí. „Společnost bude využívat aktuální situace na evropském trhu, a to prostřednictvím výhodných nákupů ocelových polotovarů (předlitků), ze kterých bude válcovat finální výrobky, jako jsou za tepla válcované svitky,“ stojí v oficiální informaci, jež je dodnes k dohledání na webových stránkách ostravských hutí.
Před Vánoci a ve chvíli, kdy tisícovky zaměstnanců nastoupily na povinnou dovolenou s plným platem, které dodnes není konec, takové informace působily nadějně. Ale přestože tu máme jaro, „optimalizační plán“ se zatím nerozjel a stejně tak neožívá ani jedna z vysokých pecí.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
