Připustíme-li, že spravedlnost má mít i lidský rozměr, pak propuštění Davida Ratha z vazby nelze neuvítat.
Neznáme samozřejmě spis, tudíž nevíme, z čeho přesně pramení obavy státního zástupce z Rathova útěku. Ale rozum velí, že 18 měsíců za katrem je až až pro člověka de iure stále nevinného a svému okolí pramálo nebezpečného. Zvláště jsou-li obavy z útěku jediným důvodem vazby a ani o svědky ani o pokračování v trestné činnosti už obavy nepanují.
Exhejtman je jistě schopen lecčeho, možná i útěku. Pravděpodobnější ale je, že bude nyní svým nezaměnitelným demagogickým stylem zahušťovat atmosféru kolem soudního procesu, stavět se do role mučedníka a oběti policejní zvůle. K tomu bude mít na svobodě lepší podmínky než ve vazbě a může tím státnímu zástupci Jirátovi zkomplikovat práci. K usnadnění práce státních zástupců ale vazba sloužit nemá.
