Rok 2021 skončil rozpadem mocenského duopolu Zeman–Babiš a politickou porážkou obou jmenovaných. Jako vzkaz do roku 2022 nám zde zanechal nového politického lídra v osobě premiéra Petra Fialy, který se ovšem s oběma bude muset dál potýkat – ať už proto, že mu zde pro každodenní politiku zbyli „zemanobabišovští“ voliči, nebo proto, že ani jeden z dosavadních hegemonů své mocenské ambice zdaleka nevzdal.
I když to u Andreje Babiše platí ve větší míře než u vyprázdněného a unaveného prezidenta. Jak by takové soupeření mělo vypadat a o co půjde, naznačily projevy, které všichni tři politici v posledních dnech starého a prvních dnech nového roku při různých příležitostech pronesli.
Začněme u prezidenta, kde bude hodnocení nejkratší. Pokud bychom hledali nějakou vizi do budoucna v jeho vánočním poselství, které nebylo ani vánočním, natož poselstvím, nenajdeme nic. Snad kromě opakované mantry o zrušení daňových výjimek, které by prý mohlo narovnat schodky státního rozpočtu.
V Zemanových očích jde o vysněnou vstupenku do síně české ekonomické slávy, která je mu ovšem odpírána a tak to i zůstane. Co se týče budoucnosti politické, zase prezident nic neřekl, nenaznačil například, zda se chystá dokončit svůj mandát. V praktické politice už ale nebude mít na chod země veliký vliv, zbývá mu snad jen doplnění Ústavního soudu o jednoho člena, rutina.
Andrej Babiš svůj novoroční projev umístil pouze na sociální sítě, nic jiného mu ani nezbylo. Symbolika na plný céres. Na expremiérově projevu není ani tak zajímavé, co řekl (země v super kondici, dálnice, budeme férová opozice a podobně), jako to, co nezaznělo: nulová sebereflexe za stav veřejných financí a nezvládnutí pandemie, ale hlavně Babiš znovu jasně neřekl, zda se chystá kandidovat na prezidenta.
Indicie najdeme spíš v jeho rozhovoru pro Deník, kde na otázku, zda jsou Češi, Moravané a Slezané připraveni zvolit prezidentem Slováka a normalizačního komunistu, zaznělo: „Myslíte Čechoslováka? Ale já jsem posledních třicet let Čech, tak se cítím, mám českou rodinu a byl jsem českým premiérem. (…) Byl jsem sice členem KSČ, ale pouze řadovým, žádným prominentem.“ Neboli odvracení přesně těch slabin, na které bude spoléhat ten, kdo bude chtít Babiše porazit. Buďme si jisti, že Babiš kandidaturu chystá.
Inspirace Václavem Havlem
Novoroční projev Petra Fialy měl dva vzdálené předchůdce. Projev Václava Havla z 1. ledna roku 1990 („Naše země nevzkvétá.“) a projev téhož muže z Rudolfina v prosinci roku 1997. „Tento rok bude pravděpodobně jedním z nejsložitějších a nejtěžších od vzniku samostatné České republiky,“ řekl Fiala a připravil si tak rámec pro manévrování v úzkém prostoru mezi očekáváními a realitou nastolenou lety vlády nezodpovědných populistů.
Když k tomu přičteme externí vlivy, jako je celosvětová situace na trhu energií nebo „nedomácí“ část inflace, těžko mohl Fiala mluvit jinak. Na to, aby za svou racionální politikou dokázal národ semknout, má rok až dva a výhodu v tom, že k tomu Babiše a Zemana prakticky nepotřebuje. Strategicky ovšem ano, bude důležité, jak dokáže komunikovat zejména s voliči nejsilnější opoziční strany a zda dokáže Babiš spolknout hořkost a splnit, co slíbil.
Na projevy vyhrál Petr Fiala téměř k. o. Praktická politika začíná právě dnes.
