Zdejší politická satira dostala další tvrdou ránu do vazu. Na post ministra zdravotnictví se místo skandály zcela rozstříleného Petra Arenbergera vrací Adam Vojtěch. Vláda Andreje Babiše zcela převzala otěže absurdního humoru, satirici nebudou mít co žrát.
Kruh se uzavírá, orloj pěti ministrů zdravotnictví se uzavře na osobě prvního, se kterým Babiš volební období začínal. A zde legrace končí. Můžeme Babišovi oprávněně vyčítat (kromě jiného) neschopnost dlouhodobé personální práce a jeho hnutí totální vyprázdněnost, jak jde ale o marketingová rozhodnutí, v nich se jeho tým příliš nemýlí. A reinstalace Adama Vojtěcha dobrý tah je.
Babiš ministra zdravotnictví vyměnil, jelikož jeho setrvání ve funkci vyhodnotil jako riziko pro kampaň. Zapomeňme proto na 15 centimetrů tlusté šanony dokumentů, které chtěl Babiš přes víkend studovat a podobně. Nic studovat nechtěl a také nestudoval. „Důkazy“ Arenbergerovy neviny si prolistoval, markeťáci řekli vyhodit a bylo. Arenberger nekončí proto, jak vedl či nevedl ministerstvo v době pandemie nebo rozvolňování. Končí jen a jen proto, že se stal reputačním rizikem.
V této situaci Babiš sáhl po Vojtěchovi, z pohledu jeho marketingu jde o tah na hranici geniality. Adam Vojtěch je především spojen s první fází boje s covidem, lépe známou jako „best in covid“. Co na tom, že to není tak úplně pravda. Na to se historie a krátká paměť některých skupin českých voličů ptát nebude. Ostatně stojí za to připomenout si slova, kterými se loni v polovině září Babiš s Vojtěchem loučil: „Boj s první vlnou viru zvládnul neuvěřitelně. Chápu, že už toho na něj muselo být moc, že byl znechucený politikou a médii a rozhodl se odejít. Děkuju mu. Za vše. A přeju mu v životě i další kariéře jen to nejlepší.“
Ostatně v další kariéře se Vojtěchovi dařilo. Zůstal poslancem hnutí ANO, ústecká buňka hnutí vedená šéfem volební kampaně Janem Richterem se mu postarala o pěkné místo předsedy představenstva Krajské zdravotní, největšího zdravotnického holdingu v zemi. Nakonec ani ta trafika s velvyslancováním ve Finsku nebyla potřeba.
Ve stejné době, tedy loni v polovině září, pronesl oxfordský expert a nynější člen skupiny MeSES Jan Kulveit k Vojtěchově rezignaci následující slova: „Usnuli jsme na vavřínech. A převládl pohled do zpětného zrcátka a ujišťování se, že virus už není nebezpečný.“ Co měl na mysli, když přece předseda vlády tvrdil (a tvrdit bude), že Vojtěch vedl boj s pandemií skvěle?
Jedna ukázka za všechny: V polovině srpna doporučili odborníci návrat roušek, například do obchodů nebo do škol. Adam Vojtěch byl tehdy na koberečku u Andreje Babiše, odborníky neposlechl a povinné roušky od 1. září nezavedl. Tehdy už epidemie sílila, vláda se jejich zavedení od 10. září stejně nevyhnula, jen ztratila deset dní.
V polovině září už bylo jasné, že probíhá druhá vlna epidemie, o pár dní později Vojtěch rezignoval. Série chyb z přelomu léta a podzimu přivedla o dva měsíce později Česko mezi nejzasaženější země. A pak už byla situace jenom horší.
Andrej Babiš sází na krátkou paměť voličů a na to, že únorové a březnové dění daleko předčilo všechny předchozí chyby. Je dobré nezapomínat na ty, u kterých byl osobně pan Poslušný, Adam Vojtěch.
