Kde jsou ty časy, kdy „hvězdné trio“ špiček státního zastupitelství tvořilo jednolitou skupinu bojovníků proti úplatkářství. Dnes to vypadá, že velká protikorupční revoluce, která vynesla Pavla Zemana, Lenku Bradáčovou a Iva Ištvana mezi světla ramp, sežere své první dítě. První dva jmenovaní totiž budou rozhodovat o budoucnosti třetího. A pokud výsledky vyšetřování nezametou pod koberec, Ištvanova budoucnost nebude vůbec růžová.
Nejvyšší státní zástupce Zeman oznámil, že nechá přezkoumat okolnosti kauzy „brutálního úniku informací z trestního řízení“, ze kterého bývalí šéfové protimafiánského útvaru spolu s Ištvanem obvinili policejního prezidenta Tomáše Tuhého. Případem se zabývá také GIBS, kde vykonává dozor Vrchní státní zastupitelství v Praze
Je evidentní, že celá konstrukce s SMS zprávou, která měla doputovat na telefon synovce olomouckého hejtmana Tesaříka, aby varovala před policejní razií ve firmě jeho otce, byla pouhou fabulací. SMS byla totiž odchozí. Měla navíc údajně přijít na číslo komunikující s telefonem, do kterého později vložila svou SIM kartu Tuhého bývalá manželka, jenže v rozhovoru pro deník Právo Tuhý zpochybnil, že by se inkriminovaný telefon v jeho okolí vůbec vyskytoval.
Přitom tuto kauzu zhruba rok a půl prověřoval GIBS pod dozorem Vrchního státního zastupitelství v Olomouci. A i když byl případ před stejně dlouhou dobou odložen, Ištvan a jeho policejní gorily jej vytáhli na světlo boží v rámci tažení proti policejní reorganizaci.
Nelze přitom věřit tomu, že šlo o pouhý omyl. Tak zásadní věc, nota bene do nekonečna omílaná, musela být jako mystifikace vědomě připravená. Ať už se na jejím vzniku Ištvan osobně podílel, či nikoli, odpovědnosti jej to nezbavuje. Přinejmenším si neověřil relevanci policejní verze a zamořoval s ní veřejný prostor, jako by byla pravdivá.
Nebyl to z jeho strany ostatně jediný nonsens, který celou kauzu okolo policejní reorganizace provázel. Celý útok proti vedení policie a ministerstva vnitra byl provázen tentokrát skutečně „brutálním únikem informací“ přes spolupracující novináře do médií buď za přímé účasti, či přinejmenším mlčenlivého souhlasu olomouckých prokurátorů. Ostatně právě za únik informací už byl jednou Ištvan z funkce odvolán, a to v případě Jiřího Čunka.
Nad čím zůstává rozum stát, je to, že si dohled nad případem vymínil Zeman až nyní. Jestliže se z Ištvana stalo monstrum, které ohrožuje základy právního státu, může za to právě šéf státních zástupců. Lži, manipulace, úniky – to vše provázelo a provází od počátku, tedy již více než tři roky, i kauzu Jany Nagyové, aniž by to ze strany nejvyššího vzbudilo jakékoli reakce. Pokud tedy dohled nad aktuálním případem povede k tomu, že Ištvan se bude muset odporoučet podruhé, nebo že bude dokonce trestně stíhán, měl by se odporoučet i jeho šéf Zeman. Ištvan je totiž jeho ostuda.
