Kdo je mesiáš ODS Petr Fiala? Knihomol, který miluje tenis, jazz a rád cituje z Bible. V historii České republiky neexistuje předseda vlády, který by na nejvyšší exekutivní funkci čekal tak dlouho jako právě první český profesor politologie.
Ostravský kongres ODS v lednu 2016 probíhal až podezřele klidně. Brněnský profesor politologie a exministr školství Petr Fiala vedl tehdy stranu dva roky a měl skládat účty. Preference občanských demokratů se však od parlamentních voleb v roce 2013 příliš nezměnily, stále se pohybovaly kolem sedmi procent. Přestože by část straníků mohla být nervózní, zda je právě Fiala tím pravým mesiášem pro partaj zraněnou pádem Nečasovy vlády, Fiala na kongresu nakonec neměl protikandidáta.
„Chce to čas,“ přesvědčoval mě někdejší rektor Masarykovy univerzity po svém zvolení. Ale ne všichni byli tak trpěliví. „Fiala dostal poslední šanci. Za dva roky ho vyměníme,“ řekl mi v zákulisí jeden z vlivných členů ODS, který patřil mezi takzvané krajské kmotry, jak je svého času nazýval Mirek Topolánek.
Volební lídři 2021: Petr Fiala (ODS, lídr koalice Spolu)
Předseda ODS, kterému se nevěřilo
Jenže za dva roky se nikdo lepší pro kormidlování ODS nenašel. A nenašel se ani za čtyři roky. Fiala byl pokaždé jediným kandidátem na předsedu strany a pokaždé získal 93 procent hlasů. V historii České republiky neexistuje předseda vlády, který by na nejvyšší exekutivní funkci čekal tak dlouho jako Fiala.
Během těch osmi let mu nevěřili mnozí spolustraníci, média ani někteří kolegové politologové. Někdo by mohl tvrdit, že právě Fialův klid a umění vyjít s každým jsou příčinou jeho trvanlivosti. Fiala působí jako ta vysněná lidovecká klidná síla, ale umí také vybouchnout, pokud ho podráždíte.
Je jediným politikem, který mi odešel uprostřed rozhovoru. Lépe řečeno mě vyhodil ze své kanceláře. Když ve sněmovních volbách před čtyřmi lety Václav Klaus mladší získal hned po Babišovi největší počet preferenčních hlasů a začal aspirovat na převzetí moci ve straně, Fiala o juniorovi odmítal hovořit a dávat mu tím mediální prostor. I za cenu toho, že předčasně ukončí rozhovor s novinářem.
Překvapivé paralely s Klausem
Velkou roli ve Fialově trvanlivosti hraje jeho konzervatismus, a to nejen v politickém smyslu slova. Fiala je autentický konzervativec i v osobním životě. Na první pohled možná nepřipomíná Václava Klause staršího, ale je pozoruhodné, kolik věcí je spojuje, ačkoli se vzájemně nemají ve velké oblibě.
Oba vyrůstali ve velkých městech a vzešli z akademického prostředí, které formovalo jejich život a názory. Oba jsou bibliofilové, své jméno rádi pozorují na přebalu desítek knih a jsou přesvědčeni o nezastupitelné roli politických stran v demokratické společnosti. Oba milují tenis a jazz. Stejně jako Klaus, ani Fiala dlouho nechápal smysl dovolené.
„Skoro do své čtyřicítky jsem o dovolené seděl v pracovně, psal knížky, občas vzal děti na procházku. Nedovedl jsem si představit, že bych ležel někde na pláži nebo jinde a nic nedělal.“ Ne, to nenapsal zakladatel ODS, ale její současný předseda v předvolební knize Fiala od A do Z.
Evropa se podle Fialy nerovná Evropské unii, o níž napsal asi nejdůležitější česky psanou publikaci a jejíž fungování v minulosti mnohokrát kritizoval. Nový předseda vlády fandí Izraeli, což sice není mezi novodobými českými prezidenty a premiéry tak neobvyklé, ale Fiala je v tom ještě o něco věrohodnější. A to díky svým židovským kořenům, za které část jeho rodiny za války zaplatila transportem do koncentračního tábora.
Fiala je citlivý na „revizionistická“ vyjádření k sudetoněmecké otázce. Když kancléřka Angela Merkelová v roce 2018 odsoudila odsun Němců z Československa, Fiala reagoval až nečekaně ostře: „Vytahování věcí z minulosti a jejich jednostranná interpretace rozhodně nepomáhají rozvoji vzájemných vztahů.“
Aktivní katolík
Ale přesto všechno jsou Klaus a Fiala alespoň trochu z jiného těsta. Na rozdíl od bývalého prezidenta, pro nějž je náboženstvím ekonomie, je Fiala aktivním katolíkem a o víře rád mluví i píše, často cituje z bible. Náboženství ho výrazně ovlivňuje. A to třeba i v názoru na sňatky osob stejného pohlaví nebo v blízkosti k polské konzervativní straně Právo a spravedlnost Jarosława Kaczyńského.
Nejen Petr Nečas nás naučil, že do Kramářovy vily může vstoupit úplně jiný člověk, než jaký z ní po pár letech vychází. Ale Fialův autentický konzervatismus a nenápadná houževnatost slibují, že Česko by mohlo mít i za pár let premiéra, který se nezměnil.
