S ministrem obrany panuje všeobecná spokojenost. Spokojen je předseda vlády Sobotka i jeho stranický šéf Babiš. Ten dokonce tolik, že o něm občas mluví jako o budoucím kandidátovi ANO na prezidentský post. To je ale vedlejší.
Podstatné je, z čeho ona spokojenost pramení. Premiér oceňuje finanční stabilizaci rezortu. Fakt, že je možné modernizovat armádu a plnit spojenecké závazky. A Stropnický se snad o to významně zasloužil? Nikoli.
Přísun peněz byla holá nutnost daná vnějšími okolnostmi. Migrační krizí a také tlakem spojenců z NATO. Ti Česku dávali čím dál důrazněji na vědomí, že se v Severoatlantické alianci jenom veze. A ani závazek koaliční vlády – v roce 2020 má obrana dostávat 1,4 procenta HDP – neodpovídá reálným potřebám.
V podstatě by si tedy celý kabinet měl sypat popel na hlavu. Spojenecké závazky neplníme, armáda se modernizace také hned tak nedočká. Stropnického slib, že dokončí nákupy za zhruba 25 miliard korun, je nejspíš jen další chiméra.
