Tento horník, zvyklý na nadprůměrný plat, který má v řadě případů hypotéku, se loni na podzim dozvěděl, že za pár měsíců přijde o práci. Po prvotním šoku musel začít rychle přemýšlet, jaké dostane odstupné, zda z něho doplatí hypotéku, nebo jestli mu budou peníze stačit, aby rodina přežila, než si najde práci v regionu, kde je o pracovní místa nouze. Když už měl leccos rozmyšleno, uslyšel z televize zprávy o záchraně svého místa na další dva roky. Oddychl si. Získá přece jen více času, aby se připravil na život mimo šachtu. A hle, o pár dnů později z téže televize slyší jiný hlas, jenž mu se slovenským přízvukem zvěstuje, že do práce bude chodit ještě o rok déle.
Moc tomu asi nerozumí, ale budiž, je rád. To by ale o den později nesměl slyšet, že se vlastně může klidně stát, že práci ztratí už v roce 2016. Horník je právem znechucen.
Cynik by snad řekl, že si na podobné zacházení už mohl zvyknout. Horníkovi a jeho kolegům totiž už přece prezident přislíbil, že si levně koupí hornický byt, v němž teď platí jenom nájem. Dost obyvatel těchto bytů sedlo na vějičku a začalo se pídit, kde vzít na odkup peníze. Záhy ovšem zjistili, že to si prezident zase jenom jednou pustil pusu na špacír. Hodně lidí na Ostravsku je alergických na Prahu a vše, co z ní vzejde. Není se tomu co divit. S osudy tisíců lidí, kterým jde o holou existenci, si Babiš, Mládek, Zeman a spol. hrají jen své nechutné mocenské šachy.
