Spojené státy za sebou mají jeden z největších volebních zvratů v dějinách – kontroverzní republikán Donald Trump porazil demokratku Hillary Clintonovou a v lednu se nastěhuje do Bílého domu. Prakticky okamžitě po oznámení překvapivého výsledku se začaly rojit spekulace, zda teď lze očekávat podobně razantní obrat i na mezinárodní scéně, hlavně ve vztahu k Rusku.
V Moskvě úspěch prostořekého realitního magnáta vzbuzuje oprávněné naděje. Trump si už během vyhrocené předvolební kampaně na dálku vyměňoval se šéfem Kremlu komplimenty.
Prohlašoval také, že obě země by spíše než konfrontaci měly volit spolupráci. „Při porážce terorismu a obnovení míru ve světě, nemluvě o obchodu a dalších přínosech vyplývajících ze vzájemného respektu,“ uvedl loni v prosinci.
Právě respekt je tím, o co Putin a s ním i celé Rusko podle mnoha komentátorů dlouhodobě ve světě usiluje. A jak připomněl deník The New York Times, ruský prezident v minulosti opakovaně připomínal, že obě země mají zvláštní odpovědnost za stabilitu a bezpečnost ve světě. Trumpova slova proto v Kremlu musela rezonovat.
VŠE O VÍTĚZSTVÍ DONALDA TRUMPA ČTĚTE ZDE >>
Ruská média a politici koneckonců během kampaně nijak neskrývali, koho by si více v Bílém domě přáli. Z tábora Hillary Clintonové i z americké administrativy pak přicházela obvinění, že Moskva nezůstává u sympatií a republikánského kandidáta aktivně podporuje – třeba tím, že se její hackeři nabourali do elektronické pošty štábu bývalé ministryně zahraničí.
Otázkou zůstává, do jaké míry a jak rychle se ruské naděje vkládané do Trumpa naplní. Spojené státy jeho zvolením ve světě nepřestávají mít své zájmy, které se s těmi ruskými často kříží.
KDO JSOU DĚTIDONALDA TRUMPA - PODÍVEJTE SE
Bylo by tak velkým překvapením, pokud by nový prezident Moskvě rychle vyklidil pole a bez okolků učinil hlavní obchod, ve který teď Rusové doufají – spolupráci na porážce islamistů v Sýrii výměnou za uznání anexe Krymu a zrušení sankcí.
Někteří komentáři navíc upozorňují, že Trump je pragmatik. Televizní stanice CNN zase zveřejnila průzkum, podle kterého je Rusko pro americké voliče v mezinárodních vztazích až na třetím místě za Sýrií a Čínou.
Větší shodu obou zemí navíc podle deníku The Wall Street Journal bude nadále komplikovat hluboká nedůvěra na obou stranách. Případnou zásadní změnu kurzu bude také Trump jen obtížně prosazovat v Kongresu, kde většina demokratů i republikánů zastává silně protiruský postoj.
Neznamená to ale, že Trump nerespektující pravidla tradiční politiky nemůže – jako už tolikrát – překvapit. Obavy středo- a východoevropských zemí z nového prezidenta a jeho politiky vůči Rusku by pak získaly nepříjemně konkrétní základ.
Autor je členem redakce nového zpravodajského webu Info.cz
