V rychlém sledu poskytl dva velké rozhovory dvěma listům – svému deníku Dnes a také Právu. V obou zaujal nebývale ostrý protiimigrační postoj, za který by se nemusel stydět ani Martin Konvička.
Nejvýraznějším heslem bylo prohlášení: „Nemáme povinnost a podle mě v této chvíli ani nemůžeme vůbec nikoho přijímat. Odpovědností politiků je v prvé řadě zaručit bezpečnost našim občanům a až pak uvažovat o případné solidaritě s uprchlíky.“ Babiš to vzápětí schytal od svých koaličních partnerů.
Premiér Sobotka jej usadil s tím, že Česko bude stejně jako dosud „poskytovat azyl těm, kdo utíkají před válkou a pronásledováním a požádají nás o pomoc“. Ještě ostřejší byl šéf lidovců Pavel Bělobrádek, který na sociálních sítích sepsul Babiše za to, že se svým tvrzením vydal zcela mimo ústavní pořádek a závazky plynoucí z mezinárodních smluv.
Což je svatá pravda. Česko je členem OSN, má ve vlastní ústavě vetknutou Listinu základních práv a svobod, je signatářskou zemí Úmluvy o právním postavení uprchlíků a tak dále. Že je vicepremiér a ministr financí ochoten kvůli jadrnějšímu vyznění rozhovoru ochoten předstírat, že o tom neví, je závažné.
nejde jen o populismus, je to přešlap sdělovat od 1. Mpř. Vlády,že nemáme dodržovat naše právo i Ženevské konvence https://t.co/Tzbnuy0xay
— Pavel Bělobrádek (@PavelBelobradek) January 17, 2016Neméně závažné by mělo být to, že partneři v koaliční vládě mají tak rozdílné pohledy na tak zásadní téma, jako je migrační krize. Jenže ono se nic vážného neděje. Bělobrádek se na Twitteru nad Babišem rozhořčuje rád a často, ale nijak mu to nebrání vedle něj dál usedat ve vládě, což poněkud licoměrně zdůvodňuje „etikou menšího zla“.
Možná je to spíše pokračování tradiční lidovecké politiky „opozice v koalici“ moderními prostředky. Ani Sobotka z Babišových skandálních slov žádné závěry nevyvodil. Pak z toho ale můžeme usoudit, že migrační krize není pro vládní koalici zase tak žhavé společenské téma, jak se z rétoriky může zdát.
Je to prostě vděčný fenomén, na němž se lze prostřednictvím nezávazného blábolení snadno politicky profilovat, případně se vymezit vůči opozici či koaličním partnerům. Vždyť krajské volby jsou za rohem, parlamentní za dvěma a každý bod se počítá. A Babiš loví body jako divý, i kdyby měl ideologicky rotovat jako korouhvička.
Rezonovat s většinovým veřejným míněním, to mu jde jako málokomu. A proč by také nelovil, když sice nesmyslná, ale zato silácká prohlášení u většinového publika zřejmě zaberou, zatímco koaliční karavana po pár nevinných štěknutích pojede spokojeně dál? Andrej Babiš má mnoho nedostatků, ale nikdo ho nemůže podezírat z toho, že by neuměl chytit příležitost za pačesy.
