V českém zdravotnictví se pohybuje sedm zdravotních pojišťoven, které spolu v brutálně sešněrovaném systému mohou soutěžit jen úplnými drobnostmi – vstupenkami do bazénu či obskurními slevovými programy.
Celá „konkurence“ zdravotních pojišťoven proto stojí hlavně na kreativitě marketingových oddělení a schopnosti prezentovat tyto marginálie tak, aby měl klient pocit, že změnit zdravotní pojišťovnu něco znamená.
Proplácení dentální hygieny patří v tomto kontextu mezi ty smysluplnější nástroje kvazikonkurenčního potýkání. VZP se ovšem poněkud vymkl z ruky a dva měsíce po jeho nasazení jej musela z arzenálu s ostudou stáhnout.
Pojišťovna bude muset bedlivě zjišťovat, zda se Češi během dvou let zcela zbláznili do zubní hygieny (což by bylo prima), nebo zda někdo našel způsob, jak největší preventivní fond v zemi řádně podojit. Tak jako tak se ale jedná o velký marketingový lapsus a ten v tomhle prostředí může hodně bolet.
