Mluvil o šedých eminencích, což byl Nečasův výraz, jímž nahradil do té doby užívaný Topolánkův termín kmotr. „Kmotrovské“ vazby se ale prokazují či vyvracejí obtížně, mezi jejich charakteristiky totiž patří i jejich neformálnost, až utajenost. Nálepka „kmotr“ či „šedá eminence“ může často posloužit jen jako laciná dehonestace protivníka.
Nespekulujme proto, nakolik Martin Kuba je či není ovlivněn různými neformálními lobbisty. Věnujme se jeho osobě spíše z hlediska výsledků, jichž dosáhl v čele jihočeské ODS. Za každého politika by totiž měly mluvit především výsledky. A nutno konstatovat, že z tohoto pohledu si Kuba od roku 2008, kdy se ujal vedení regionální ODS, žádné ostruhy nevysloužil. Jihočeská ODS od jeho nástupu ztratila pozice ve většině velkých a středně velkých měst, která předtím s přehledem držela. Zatímco v komunálních volbách v roce 2006 vyhrála ODS v Českých Budějovicích s více než 46 procenty hlasů a druhá ČSSD na ni ztrácela přes 30 procentních bodů, o čtyři roky později už na tom občanští demokraté byli výrazně hůře. Skončili až třetí za Občany pro Budějovice, vedenými bývalým primátorem za ODS Jurajem Thomou, a za ČSSD.
Z předchozích 46 procent zbylo 14, z 23 mandátů pouhých osm. K tomu přičtěme rozštěpení jihočeské ODS během let 2006 až 2010, jež vyvrcholilo právě sesazením vlastního primátora Juraje Thomy. I to je výmluvný obrázek o stavu, v němž se jihočeská ODS nachází. Tato situace se odráží i v ostatních větších městech regionu – v Českém Krumlově, Jindřichově Hradci, Písku, Prachaticích, Strakonicích i Táboře. Tam všude v roce 2006 ODS vyhrála, v roce 2010 však musela přenechat pozici nejsilnější strany jiným subjektům a nezřídka se spokojit až s třetí příčkou.
Co tedy může jmenování Martina Kuby přinést Petru Nečasovi a ODS? Krátkodobě možná upevnění současné Nečasovy pozice uvnitř ODS. Kuba přece jen reprezentuje momentálně nejsilnější proud v jihočeské ODS. Straníci ale budou svého předsedu jistě konfrontovat s jeho dřívějšími vyjádřeními na adresu Kuby, což může v konečném důsledku oslabit Nečasovu pozici v rámci celé členské základny. A co voliči ODS? U nich vyvolá pozitivní reakci snad jen to, že díky jmenování do ministerské funkce nebude Kuba pravděpodobně kandidovat jako lídr v krajských volbách. Nebylo nakonec právě toto hlavním záměrem předsedy ODS?
Autor je politolog
