Pravda je taková, že v Česku vychází nepoměrně více knih, než by společnost připoutaná k televizním obrazovkám potřebovala. Nic proti tomu, když to vydavatelé chtějí, nechť to vydávají. Ale v momentě, kdy je na tom ekonomika tak, jak je, a musí se zdražovat (protože šetřit nikdo neumí a kvůli populismu ani nechce), proč by se právě knihy měly z této obecnosti vydělit? Kulturní hledisko je nesmyslné, protože skutečnou kulturní hodnotu z těch několika tisícovek knih u nás ročně vydaných nabídne maximálně pár promile. A pokud tedy zvýšení DPH bude znamenat snížení počtu špatných knih, už ať je to zvýšení tady. To je jediný kulturní dopad celé změny DPH.
Pak je tu finanční rozměr. Logika odpůrců vyšší DPH u knih vychází z toho, že DPH zvýší cenu knih, a lidé je proto nebudou kupovat. Pravdou ale je, že DPH není žádný kouzelník a ceny budou zvyšovat vydavatelé a knihkupci. Jedná-li se o celkem 7,5 procenta zvýšení, mohou se stejně o tato procenta podělit všechny články ve výrobě a distribuci knih a ceny knih ponechat. Ale to se asi nikomu moc říkat nechce.
A pominout nelze ani to, co už vůbec nikdo nechce slyšet. Na trhu jsou poměrně levné čtečky elektronických knih. Všichni se správně shodují na tom, že jsou především na „čtivo“, nikoli pro hodnotné knihy. Ale vždyť ono tu vychází hlavně čtivo. Už nyní si každý může stáhnout desetitisíce titulů zdarma a po zbytek života si už jen koupit pár vskutku cenných (kulturně a esteticky, nikoli finančně) knih. Přiblíží-li zvýšení DPH tento stav, půjde jednoznačně o nejlepší krok této vlády.
…někdo ty nepříjemné věci říkat musí
