Podobně se musel cítit předevčírem dopoledne český ministr financí Miroslav Kalousek, když se dozvěděl o případu Davida Ratha. Bylo mu hned jasné, že místo největšího záporáka dne se stane vítězem a hrdinou. (Poznámka pro lidi, kteří neumí číst: netvrdím ani nenaznačuji, že český ministr financí užívá heroin, ačkoli jako absolvent VŠCHT má k chemii nejspíš blízko.)
Včerejší Kalouskův den a jeho veletoče by pak vydaly na modernistický román. Úvod by obstarala satirická ouvertura, v níž Kalousek s nějakým poradcem vymýšlejí argumentaci českého pádu do recese. Vzpomněli by si na seriál Jistě, pane ministře, v němž Sir Humphrey Jamese Hackera školí, jak se vykroutit z dopadů nepříjemných studií či dat: Zpochybněte je! Ale číslo zpochybnit nejde, opáčí ministr. Zpochybněte jejich původce.
Ačkoli jí nakonec nebylo příliš třeba, právě tato argumentace nakonec fungovala dokonale. To už ale ministr zářil, protože věděl, že propad české ekonomiky, z podstaty věci cosi abstraktního a pro lidičky nepochopitelného, nikoho tolik zajímat nebude. Místo toho mohl sbírat politické body a také body pro vlastní rezort.
Dlouho se vymezoval vůči ČSSD a dostal do ruky zbraň adekvátní jaderné bombě. Bažil po kontrole toků z evropských fondů a nyní to už vypadá, že je má takřka jistě pod financemi. Vše završilo Kalouskovo večerní vystoupení v Událostech, komentářích. Kdyby se tam náhle zjevil Bůh, nemohl by vyzařovat tolik sebejistoty a víru v sebe samotného jako právě ministr.
Osobně si nepamatuji, že by někdo někdy na světě měl tak dobrou náladu. Ostatně dostane pod svůj rezort kontrolu eurofondů, oč jej údajně prosil Brusel. A tomu „se nevyrovnají ani všichni ptáci celého světa“, abychom použili jiný příměr z Trainspottingu.
…někdo ty nepříjemné věci říkat musí
