O roce 2021 nelze říci nic zásadního bez pozorného zhodnocení roku loňského. Rok 2020 se zcela vymkl trajektorii, na kterou jsme až dosud byli ve svých životech navyklí. Nebylo to však způsobeno pouze novou nemocí označovanou COVID-19. Daleko větší roli hrála reakce zemí, respektive jejich vlád, a stejně tak reakce médií, byznysu i jednotlivých lidí na tuto rychle se šířící epidemii. Všechny tyto subjekty zareagovaly neadekvátně. Prokázaly svou krátkozrakost, svou liknavost i svou nepřipravenost na jakoukoli výraznou exogenní změnu. Jejich chaotické kroky ovlivnily svět a světové hospodářství daleko více než samotný průběh pandemie.
Výsledkem je bezprecedentní hospodářský pokles, enormní nárůst zadlužení jednotlivců, firem i vlád, přerušení či vážné oslabení obvyklých hospodářských, finančních i lidských toků, dříve nepředstavitelné uzavírání hranic, umrtvení letecké dopravy, faktický zánik mezinárodního turismu a tak dále. To každý z nás jako občan nepochybně cítí. Někdo se s tím vyrovnat umí, někdo méně.
Přístup namyšlených a nafoukaných politických i mediálních elit ve světě i v Česku k fenoménu pandemie překonal naše očekávání. To říkám jako někdo, kdo chování těchto elit kritizuje už dlouho – za nezvládnutí krize let 2008 až 2009, za neřešení dluhových krizí v eurozóně, za podněcování masové migrace, za neschopnost čelit narůstající destrukci západní civilizace.
Teď však nastalo něco jiného. Nyní vlády a média od počátku záměrně – nebo z leknutí – šířily paniku, strach a hysterii z neznámé nemoci. Snažily se ji využít, respektive zneužít. Byla vytvořena atmosféra strachu, která bude s velkou pravděpodobností udržována i v roce příštím. Politici se přesvědčili, že se v nouzových stavech pohodlněji vládne.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
