Náklady změn klimatu se budou násobit. Jde o biliony dolarů, říkají experti z ING a Frank Bold

Klimatické změny přicházejí lidstvo draho. Jejich náklady počítá a vykazuje například Evropská centrální banka. Za poslední bezmála půl století podle ní dosáhly přes 800 miliard eur – a to jen ty, které umíme měřit. Zahrnuté nejsou například vlivy na lidské zdraví.

„Čtvrtina z této sumy připadá na poslední čtyři roky, což ukazuje tempo zrychlování dopadů,“ podotýká ředitelka banky ING v Česku Eva Bučová. Odhady nákladů pro nejbližších 20 let už ovšem dosahují zhruba trojnásobku zmíněné částky, tedy 2,4 bilionu dolarů. Bučová hned přidává další číslo: pokud společnost nebude reagovat, náklady mohou být až patnáctkrát vyšší než náklady potřebné transformace.

Tři proudy zájmu

Impulsem k nečinnosti byl pro mnohé návrat Donalda Trumpa do Bílého domu. Jeho administrativa smetla zelenou agendu ze stolu. Pro Evropu však byla důležitějším faktorem ruská invaze na Ukrajinu, která rozhodila evropskou ekonomiku, protože skončilo spoléhání na levné fosilní energie z Ruska, soudí Filip Gregor, který v expertní skupině Frank Bold vede sekci Odpovědné firmy.

Evropa tak dnes hledá východisko z pasti svého předchozího přístupu a oslabování konkurenceschopnosti. „Klíčem je energetická nezávislost,“ zdůrazňuje Gregor.

Aktuálně podle něj stojí za to sledovat tři proudy evropských politik. Asi nejzajímavější je pokus Evropské unie vytvořit novou industriální politiku pomocí pobídek. „Takže méně regulace i byrokracie, ale o to více cílené podpory ze strany států, nikoli z evropských rozpočtů,“ vysvětluje Gregor.

Pak je to agenda v korporátní udržitelnosti, která zahrnuje například přenastavení ESG reportingu nebo reformu pravidel pro zveřejňování informací ve finančním sektoru, přičemž tyto informace budou více podléhat kritériím klimatické transformace.

Třetí oblastí jsou politiky náležité péče. Směrnice bude po největších firmách chtít, aby pochopily své dodavatelské řetězce a zavedly v nich efektivní řízení rizik. „Ale patří sem i dílčí předpisy, například týkající se nucené práce,“ podotýká Gregor.

Český exportní trhák

Regulace sice udává firmám důležitý rámec, sama o sobě ale tempo udržitelné transformace neurčuje. Evropská komise loni navrhla úlevy v některých požadavcích, zejména v povinném vydávání zpráv o udržitelnosti, a mohlo se zdát, že firmy téma rázem hodily za hlavu. Podle šéfky banky ING ale zdání klame.

Svědčí o tom makroekonomický pohled, kdy už před třemi lety minimálně pětinu českého exportu tvořily takzvané čisté technologie. „Jde o část vývozu, která roste i dvouciferně, zatímco celkový export rostl v posledních letech třeba o pět šest procent ročně,“ srovnává Bučová. Jedna věc je tak sentiment, který kolem udržitelnosti vzniká, a druhá, kolik firem už pochopilo, že jde o příležitost.

Podobný obrázek vyplývá i z každodenní praxe banky ING, která v Česku primárně obsluhuje velké společnosti. Ty kvůli tlaku regulátorů a finančního sektoru nemohou udržitelnost opomíjet a díky svému významu ji přenášejí dál do ekonomiky. Zároveň měly v posledních čtyřech pěti letech možnost si vyzkoušet, jestli je pro ně udržitelnost byznysově významná. „V drtivé většině případů to tak je,“ odpovídá Bučová.

Typickým příkladem je energetická efektivnost. Její zvyšování snižuje náklady i uhlíkovou stopu. Dalším je hospodaření s vodou, jehož význam podtrhlo letošní léto. Nebo cirkularita, tedy snižování surovinové a materiálové náročnosti díky lepšímu využívání zdrojů. Ve všech třech případech se podle šéfky banky ING prolíná přirozený byznysový přístup s udržitelností.

Udržitelnost není jen o životním prostředí. Podle Bučové i Gregora souvisí také s dlouhodobým rozhodováním, prosperitou a konkurenceschopností. „Jen si nesmíme nechat ujíždět vlak,“ míní generální ředitelka banky ING v Česku. Pokud Evropa není schopná v udržitelnější produkci konkurovat cenou, musí být kreativnější a inovativnější. „V případě inovací, výzkumu a vývoje bude potřeba výrazně zvýšit tempo i rozsah investic,“ dodává.

Ani podle Gregora nemusí Evropa jen smutně sledovat, jak se svět mění a ona prohrává s Čínou. „Když to shrnu více filozoficky, udržitelná transformace je možnost, jak vzít osud zpět do svých rukou,“ říká.

Jak se může udržitelnost prosazovat odzdola nahoru? Proč byl český pragmatismus mnohdy prospěšný, ale neplatí to v éře zelené transformace? V čem se mění praxe ESG reportingu? A čím bude letos jedinečná konference Bold Future? Poslechněte si celý podcast s Evou Bučovou z ING a Filipem Gregorem z Frank Bold.