Zdraví zaměstnanců může rozhodnout o přežití firmy, říká investor Petr Šrámek

Firmy dnes řeší, jak zavádět umělou inteligenci, automatizovat procesy a obstát v rychle se měním prostředí. Méně se ale věnují tomu, zda jejich zaměstnanci dokážou toto tempo dlouhodobě zvládat. Přitom právě kondice lidí může rozhodovat o tom, které podniky se přizpůsobí a které začnou ztrácet krok.

„To není jenom o dílčím procentním zvýšení výkonu, jde o přežití,“ říká Petr Šrámek, řídící partner mezinárodního investičního fondu Longevity Tech Fund a CEO Healthy Longevity Clinic který stojí za projektem Orgánový věk a je řídícím partnerem mezinárodního investičního fondu Longevity Tech Fund, v podcastu Trendy v udržitelnosti. Zdraví zaměstnanců by podle něj nemělo být pouze tématem benefitů a personálního oddělení, ale součástí firemní strategie.

Nemocný zaměstnanec nemusí zůstat doma

Když zaměstnanec onemocní, firma přichází o jeho pracovní čas. Jenže absence je pouze část problému. Mnohem méně viditelné ztráty vznikají, když člověk do práce chodí, ale kvůli zdravotním potížím nebo vyčerpání podává nižší výkon. „Jsou to dvě základní kategorie. Když je člověk na nemocenské, není v práci. A druhým faktorem je, když člověk sice v práci je, ale vlastně není fit,“ vysvětluje Šrámek.

Průměrná pracovní neschopnost v Česku podle něho představuje přibližně 26 dní ročně na jednoho zaměstnance. U firmy s pěti sty lidmi to znamená více než 12 tisíc pracovních dní za rok. Tím ale účet za špatné zdraví nekončí.

„Každý podnikový ekonom si to jednoduše přepočítá. Jeden neodpracovaný den znamená náklady, ale také ušlý zisk, protože firmě nepřinášejí očekávaný přínos,“ říká Šrámek. Zdraví zaměstnanců tak není jen položkou v rozpočtu na benefity, ale ekonomickým faktorem, který rozhoduje o tom, kolik firma ze svého lidského potenciálu skutečně získá.

Zdraví jako součást řízení firmy

Firmy umějí měřit finanční výsledky, produktivitu i kvalitu. Zdraví zaměstnanců však do řízení podniku zahrnují jen zřídka a často začnou jednat až ve chvíli, kdy se problémy naplno projeví.

Šrámek přitom navrhuje přistupovat ke zdraví stejně systematicky jako ke zvyšování efektivity firemních procesů. „Chceme zlepšit nějakou činnost, odstranit neefektivity a zvýšit její výkonnost. Tak co uděláme? Nejdříve změníme výchozí stav. Připravíme opatření, zavedeme ho a po určité době výsledky vyhodnotíme,“ vysvětluje.

Stejnou logiku sází i u zaměstnanců: nejprve mapovat jejich individuální potřeby, stanovit priority a zpětně ověřit reálný dopad kroků. „Zdraví firmy začíná u managementu. Lídři by měli jít příkladem a posílit v první řadě sami sebe,“ zdůrazňuje Šrámek. Důležité je přitom sledovat nejen absenci diagnóz, ale i to, zda má člověk dostatek energie, dokáže se soustředit a dlouhodobě zvládá pracovní nároky.

Zdravotní data ano, ale ne bez hranic

Systematická péče o zdraví neznamená, že by zaměstnavatel měl mít přístup k individuálním zdravotním údajům. Šrámek navrhuje sledovat celkovou kondici firmy a hledat souvislosti, které ovlivňují její fungování. Vedle finančních výsledků by tak mohl vzniknout také „health report“ – přehled zdraví organizace.

Základem je důkladná diagnostika, která odhalí individuální potřeby konkrétního člověka. Univerzální návod totiž neexistuje. Jedním z příkladů, jak tento přístup zpřístupnit jednotlivcům, je , který na základě vybraných krevních biomarkerů nabízí přehled biologického věku, tři individuální priority a doporučení na dalších 90 dní. „Máme technologie umožňující screening, který určí tři největší priority. Když tyto slabiny odstraníme, zlepší se celkové zdraví i reálný výkon,“ přibližuje investor s tím, že na základě zjištěných dat vznikne plán na míru. Po čase se pak testy opakují, aby se ověřil skutečný přínos zavedených kroků. Šrámek jako optimální cyklus popisuje přibližně tři měsíce.

Měření zdraví může vyvolat obavy, že se z péče o zaměstnance stane další nástroj tlaku. Šrámek proto zdůrazňuje citlivou komunikaci a řešení konkrétních potřeb. „Cílem není, aby všichni pracovali ještě o tři hodiny déle. Cílem je, aby zvládli více za méně,“ říká.

Prvním krokem by měl být workshop pro vedení, které si přístup samo vyzkouší. Následovat může pilotní projekt v jednom oddělení nebo skupině několika desítek lidí, kde se po dobu přibližně šesti měsíců ověří účinnost měření i navržených opatření. Teprve výsledky ukážou, zda má smysl program rozšířit do celé organizace.

Proč by firmy měly řešit zdraví zaměstnanců ještě předtím, než se objeví problém? Jak měřit kondici organizace bez zásahů do soukromí lidí? A jak může péče o zdraví pomoci zvládnout nástup nových technologií? Poslechněte si celý rozhovor s Petrem Šrámkem v podcastu Trendy v udržitelnosti.