Vysoká škola po 25? Olympionik Filip Sakala vysvětluje, proč může být pozdější start výhodou
Pro mnoho lidí je vysoká škola automatickým pokračováním po maturitě. Pokud ale člověk začne o studiu uvažovat až po několika letech práce nebo rozjeté kariéry, může mít pocit, že svou šanci zmeškal. Český olympionik Filip Sakala má opačnou zkušenost.
Po letech ve vrcholovém sportu začal po 25. roce studovat psychologii na University of New York in Prague (UNYP). Do vysokoškolského prostředí tak vstupoval s profesními zkušenostmi a jasnější představou o tom, co chce od vzdělání získat.
Nejdřív olympiáda, potom nový směr
Filip Sakala strávil většinu života ve vrcholovém sportu. Českou republiku reprezentoval ve skocích na lyžích a na zimních olympijských hrách v Pekingu 2022 nastoupil v individuální i týmové soutěži.
O životě mimo sport ale začal přemýšlet už v roce 2018, kdy se nedostal na olympiádu a zůstal prvním náhradníkem.
„Poprvé mě napadlo, že kromě sportu vlastně nic dalšího nemám. Došlo mi, že bych měl začít řešit i život mimo něj,“ vzpomíná.
Vrátil se proto k psychologii, která ho zajímala od dětství. Po olympiádě v Pekingu pak přišla možnost studovat na UNYP.
„Když po olympiádě v Pekingu přišla možnost studovat na UNYP, americký systém výuky mi dával smysl, a tak jsem neváhal,“ vysvětluje.
V osmnácti často ještě nevíte, co chcete
Největší rozdíl mezi studiem po maturitě a nástupem na vysokou školu v pozdějším věku vidí Sakala ve zkušenostech. Mladý člověk podle něj často ještě neví, co chce dělat a k čemu mu vybraný obor bude. On už měl při nástupu na UNYP jasno.
„Já dnes přesně vím, co od studia potřebuji a jak nové poznatky využiju v praxi,“ říká.
Svůj věk proto vnímá spíše jako výhodu. Zkušenosti z profesionálního sportu mu umožňují propojovat výuku s reálnými situacemi. Nevýhodou je především čas. Na začátku totiž současně pracoval, sportoval a studoval.
„Byl to docela masakr,“ přiznává. Studium ale podle něj může sportovci pomoci vystoupit z vlastní bubliny a načerpat jiný druh energie.
Studium v angličtině přineslo další výzvu
Náročný byl také návrat do školního režimu. Sakala si musel zvyknout na studijní systém i akademickou práci v angličtině, ve které na UNYP studuje.
„Myslel jsem si, že umím anglicky fantasticky, ale v prvním semestru jsem zjistil, že to tak úplně není,“ vzpomíná.
Jakmile se v systému zorientoval, začal oceňovat možnost propojovat své profesní zkušenosti s tím, co se ve škole učí.
Praxe je výhoda. Sama ale nestačí
Roky vrcholového sportu daly Sakalovi zkušenosti s tlakem na výkon i problémy, kterým profesionální sportovci čelí. Studium psychologie na UNYP mu ale ukázalo limity samotné praxe.
„Praxe je obrovská výhoda, ale sama nestačí,“ říká.
Teoretické znalosti mu pomáhají situace přesněji pojmenovat a rozpoznat problém. Škola zároveň změnila jeho pohled na odborné zdroje a výzkum. Největší hodnotu proto vidí ve spojení praktických zkušeností s akademickým základem.
Toto propojení už využívá i mimo školu. Společně s Davidem Bakešem se podílí na projektu mode on, v jehož rámci vznikají také kurzy zaměřené na sportovní psychologii. Sakala zde propojuje zkušenosti z vrcholového sportu s poznatky, které získává při studiu psychologie na UNYP.
Právě sportovní psychologii se chce věnovat i do budoucna. Praktickou zkušenost nevnímá jako náhradu vzdělání, ale jako výhodu, kterou chce doplnit akademickým základem.
Co přijde po posledním závodě?
Vzdělání může být podle Sakaly důležité i pro další profesionální sportovce. Vrcholová kariéra je časově omezená a po jejím skončení přichází otázka, co dál.
„Sportovní kariéra často končí kolem třicítky, ale život pokračuje dalších padesát nebo šedesát let,“ upozorňuje.
Škola může sportovci pomoci najít nový směr a doplnit zkušenosti z profesionálního sportu o znalosti využitelné v další kariéře.
Nikdy není pozdě začít
Kdyby se Sakala mohl rozhodovat znovu, na vysokou školu by šel znovu. Zároveň oceňuje, že dnes přichází na UNYP se zkušenostmi a přesně ví, proč tam je.
Lidem, kteří po 25. roce uvažují o vysoké škole, ale mají pocit, že už je pozdě, vzkazuje jednoduše: „Nikdy není pozdě začít.“
Největší překážkou podle něj není věk, ale čas, práce a další závazky. Pokud však člověk ví, proč chce studovat, může být pozdější nástup na vysokou školu naopak výhodou.
Pro Filipa Sakalu se tak studium psychologie na University of New York in Prague stalo další etapou profesní cesty, ve které propojuje zkušenosti z vrcholového sportu s akademickým vzděláním.
UNYP nabízí studijní programy v angličtině v mezinárodním prostředí. Více informací najdete na unyp.cz.
