Dluhopisová bouře přichází. Západní vlády se topí v dluzích a investoři začínají panikařit
- Růst výnosů vládních dluhopisů západních zemí nepolevuje.
- Válka na Blízkém východě se totiž vyhrocuje a stoupá tak pravděpodobnost, že na to centrální bankéři zareagují a zvednou úroky.
- Mezi dluhopisovými investory převládá blbá nálada a část z nich má obavy, že se ve finančním systému něco rozbije.
Výnosy amerických vládních obligací vystoupaly na mnohaletá maxima a pokořily psychologické úrovně, které na trzích v minulosti vyvolaly paniku. Například výnos desetiletého bondu americké vlády se v úterý přehoupl přes pět procent. Na těchto úrovních, které standardně vedou k otřesům na burzách, se přitom naposledy nacházel v roce 2007.
Turbulence na dluhovém trhu se neomezují na Spojené státy. Výnos desetileté německé státní obligace poprvé za posledních 17 let převýšil 3,5 procenta. Papíry francouzské vlády se stejnou splatností nyní nesou více než 4,5 procenta, což je nejvíce od roku 2008. Desetiletý japonský vládní bond prolomil po třiceti letech hranici tří procent.
Proč se vlastně dluhopisy utrhly ze řetězu? Faktorů je na první pohled mnoho, nicméně celou situaci jde poměrně jednoduše shrnout jako nerovnováhu mezi nabídkou a poptávkou. Nabídka dluhopisů v posledních letech doslova explodovala. Evropa i Spojené státy se pustily do rozsáhlých fiskálních stimulů. Německo zrušilo dluhovou brzdu a evropské země potřebují rozpočtové výdaje navyšovat kvůli zbrojení. Ve Spojených státech prodloužila Trumpova administrativa daňové škrty, což nafukuje vládní zadlužení – to v přepočtu k HDP nyní přesahuje 120 procent.
Vládním dlužníkům vznikla konkurence
Trh svými papíry zaplavily velké technologické skupiny jako Alphabet nebo Meta, které v minulosti bondy vydávat nepotřebovaly, protože každoročně generovaly ohromné přebytky hotovosti. Nicméně vzhledem k obrovským investicím technologických hráčů do umělé inteligence jim hotovost dochází, a proto musejí emitovat bondy. Tato nabídka korporátních dluhopisů z trhu částečně vytlačuje obligace vládní.
V posledních letech ale nastaly významné změny i na straně poptávky. Ultra nízké výnosy dluhopisů v desátých letech a během covidu byly důsledkem masivních nákupů centrálních bank. Bankéři si tehdy mohli podobné transakce dovolit – v předchozí dekádě byla totiž problémem deflace, nikoliv inflace. A během covidu bylo klíčové zachránit ekonomiku – vše ostatní šlo stranou. Bilance západních centrálních bank se tak nafoukly o biliony dolarů.
Nicméně od roku 2022 začaly Fed a ECB své rozvahy opět zmenšovat, protože se po dlouhé době objevila inflace. Bilance Fedu se z rekordních téměř devíti bilionů dolarů v roce 2022 zmenšila na aktuálních 6,7 bilionu. Rozvaha ECB se ve stejném období snížila z necelých devíti bilionů eur na současných šest bilionů.
Nový šéf Fedu není fanoušek dluhopisů
Vládním bondům škodí změna struktury kupců, kdy centrální bankéře nahrazují fondy a jiní správci aktiv. Centrální banky standardně příliš nezajímá cena dluhopisů, které do svého portfolia zařazují. Jejich nákupy totiž slouží především k měnověpolitickým cílům – centrální banky neusilují o co nejvýraznější zhodnocení aktiv ve svém držení. Klasické finanční instituce ale cena těchto dluhopisů logicky zajímá. Jejich cílem je na takové investici vydělat, a proto mnohem více analyzují, jak hluboké rozpočtové schodky vlády generují nebo jak vysoké je jejich celkové zadlužení.
Dluhopisům nehraje do karet ani to, že nový šéf Fedu Kevin Warsh nepatří mezi zastánce jejich rozsáhlých nákupů. Na tradičním sympoziu centrálních bankéřů v Jackson Hole na konci srpna prohlásil, že Fed by měl k takovým opatřením přistoupit pouze v časech krize, pokud vůbec. Zatím to tedy nevypadá, že by centrální banky přispěchaly dluhovém trhu na pomoc, což byla v desátých letech téměř samozřejmá praxe.
Dílčí útěchou pro vládní bondy je, že při současných výnosech jsou tyto nástroje atraktivní pro řadu fondů nebo jiných správců aktiv. Ostře sledovaná aukce třicetiletých amerických vládních papírů minulý čtvrtek dopadla lépe, než se čekalo. Investorů, kteří jsou za pětiprocentní a vyšší úrok ochotni půjčit americké vládě peníze, je tak zatím dostatek. A to tlumí obavy, že by výnosy mohly skokově vzrůst.
Na druhou stranu ale nelze sázet na pokles výnosů. Chybějí k němu důvody. Jedním z nich by byla recese, která investory obvykle motivuje k nákupům vládních bondů. Ta ale není na pořadu dne. Rostou proto obavy, že vyšší výnosy způsobí otřesy v rizikovějších segmentech trhu. Již nyní vidíme, že se problémovým dlužníkům výrazně prodražuje financování. Hrozbu finanční nehody, která by způsobila i propady cen akcií nebo jiných aktiv, proto nelze brát na lehkou váhu.
