Cirkularita ve stavebnictví nabývá na významu, rozhodují materiály a jejich životní cyklus
Konference Šetrné budovy 2026 pod hlavičkou České rady pro šetrné budovy ukázala, že budoucnost stavebnictví stojí na schopnosti reagovat na klimatické změny komplexněji než dosud. Debaty odborníků potvrdily, že odolnost budov dnes nevzniká jen díky technickým řešením, ale díky promyšlenému výběru materiálů, datům a širší spolupráci oboru.
Blok o materiálech a cirkularitě na konferenci Šetrné budovy 2026 ukázal, že pro odolnost budov je klíčový výběr materiálů a jejich životní cyklus. Cirkulární principy vstupují do rozhodování investorů i developerů a roste význam dat o materiálech a uhlíkové stopě. Tempo nástupu cirkularity podle diskutujících určí propojení inovací, investorů a praxe.
Materiál jako hodnota: cirkularita v praxi developmentu
O tom, jak budou budovy fungovat, se dnes podle developerů rozhoduje už při výběru materiálů a řešení toho, co zůstane po demolici. Společnost Crestyl upozorňuje, že v praxi se u projektů stále častěji ukazuje, že největší rozdíl nevytváří jedna „zelená“ technologie, ale schopnost pracovat s materiálem jako s hodnotou.
Na projektu Dornych v Brně bylo při demolici bývalého obchodního domu recyklováno 99,7 % odpadu a do oběhu se vrátilo 270 000 m³ zeminy. Nejde jen o environmentální aspekt, ale i o rozhodnutí ovlivňující logistiku stavby, výběr partnerů i budoucí uhlíkovou stopu projektu. Zkušenosti z praxe ukazují, že cirkularita funguje pouze tehdy, pokud je součástí zadání od začátku – třídění materiálů je nutné plánovat už před demolicí, nikoli až ve chvíli, kdy odpad vzniká.
„Cirkularita ve stavebnictví pro nás není marketingová nálepka, ale disciplína, která se pozná až na konkrétních číslech a rozhodnutích na stavbě. Kdo dnes neumí pracovat s materiály jako se zdrojem, bude zítra hůře zvládat tlak na náklady, uhlíkovou stopu i nové regulatorní požadavky,“ říká Petr Fabrický, Development manager Crestyl.
Nové materiály v praxi: dřevo a recyklát jako standard budoucnosti
Společnost Skanska Residential se dlouhodobě zaměřuje na hledání inovativních přístupů k developmentu. Přestože jsou možnosti v oblasti stavebních materiálů často limitovány, v posledních letech se jí podařilo do rezidenčních projektů implementovat několik zásadních inovací. Příkladem je tzv. Rebetong – beton, který místo přírodního kameniva využívá recyklát, a tím šetří přírodní zdroje.
Dalším projektem je Radlický Dřevák, který představuje dosud největší bytový dům s dřevěnou nosnou konstrukcí z CLT panelů v České republice. Využití dřeva má snížit emisní stopu projektu přibližně o 550 tCO2e ve srovnání s klasickým železobetonem. Práce s tímto materiálem zároveň umožňuje testovat postupy, které mohou v budoucnu urychlit výstavbu a minimalizovat stavební odpad. Redukce a monitoring odpadu také patří mezi priority projektu.
„Díky využití dřeva jako hlavního konstrukčního materiálu dokážeme v projektu Radlický Dřevák snížit emise o 550 tun CO2e ve srovnání s běžnou železobetonovou konstrukcí. Tento projekt je pro nás klíčový i pro ověření toho, jak dřevo dokáže urychlit proces stavby a minimalizovat stavební odpad,“ říká Ondřej Flanderka, Manažer udržitelného rozvoje, Skanska Residential.
Data, výroba a životní cyklus: systémový pohled na materiály
Přístup společnosti Saint-Gobain k udržitelnému stavebnictví stojí na dvou rovnocenných oblastech: snižování dopadu vlastní výroby a přínosu materiálů pro kvalitu, životnost a odolnost staveb, které jsou dlouhodobě provázané. V oblasti výroby má společnost od roku 2017 nastavené měřitelné závazky, které se jí daří plnit. V České republice se oproti referenčnímu roku podařilo snížit emise CO₂ napříč Scope 1, 2 i 3 o více než 30 %, a to i při růstu objemu výroby. Zároveň došlo k nahrazení více než pětiny primárních surovin recyklovanými materiály, omezení nerecyklovatelného odpadu a snížení spotřeby vody téměř o polovinu.
Druhý pilíř představují výrobky a jejich dopad na stavby v průběhu životního cyklu. Společnost se zaměřuje na lehké konstrukce, kvalitní obálku budov a materiály s nízkou uhlíkovou stopou, které snižují energetickou náročnost a zvyšují odolnost budov. Důležitou roli hraje transparentnost – většina výrobků má zpracované analýzy životního cyklu a environmentální prohlášení EPD, což umožňuje projektantům a investorům pracovat s ověřenými daty. Součástí přístupu je uplatňování principů cirkulární ekonomiky. Kromě nahrazování primárních surovin (při zachování kvality produktu) jde o složení obalů a recyklaci materiálů, jako je polystyren, sklo nebo sádrokarton.
„Pokud chceme ve stavebnictví skutečně snižovat uhlíkovou stopu, nestačí řešit jen provoz budov. Stejně důležité jsou materiály, odkud pocházejí, jak dlouho slouží a co se s nimi stane na konci životního cyklu. Bez kvalitních dat, transparentnosti a uzavřených materiálových smyček se k odolným budovám dlouhodobě nedostaneme,“ vysvětluje Michal Široký, Sustainability Manager, Saint-Gobain Construction Products CZ.
