O vzniku Pirátské strany se její dnešní místopředseda, sedmadvacetiletý Jakub Michálek, dozvěděl jako student prvního ročníku Matfyzu. Jak sám říká, nechtěl vstupovat do žádné z „kartelu zkorumpovaných stran“, především mu vadila tehdy vládnoucí ODS a ČSSD. „Komunální politika mě ale tehdy vůbec nezajímala,“ tvrdí předseda zastupitelského klubu Pirátů na pražském magistrátu, „zajímaly mě problémy státu, který byl tehdy například loutkou filmových producentů, a světového obchodu,“ říká v rozhovoru pro reflex.cz.
Za svůj největší cíl považuje dostat Piráty do sněmovny a doufá, že se jim to přes stále nízké preference podaří již v podzimních volbách. Spojenectví se Zelenými podle Michálka Pirátská strana odmítla proto, že „odhlasují každou prasárnu, jen aby se udrželi v koalici“. Vlastní hrob si odmítnutím spolupráce podle něj nekope. Cestu nad 5 procent vidí v odstranění stereotypů panujících o pirátském programu a získávání většího mediálního prostoru.
Za svůj největší úspěch považuje vyřešení kauzy Opencard, vedle poměrů v Praze kritizuje i netransparentní vlastnictví firem. „Kdyby se vlastnictví zprůhlednilo, nemohl by Babiš spáchat dotační podvod s čapím hnízdem,“
Přestože letos Piráti poprvé uspěli v krajských volbách, do sněmovny se zdá být pořád daleko. Kudy vy vidíte cestu nad oněch 5 procent?
Především je fakt, že jsme pořád ve stadiu, kdy o nás velká část lidí vůbec neví, anebo o nás má dost naivní a romantické představy. Těmhle lidem musíme ukázat, že jsme jediná strana, která chce modernizovat stát, aby nevypadal jako v Rakousku-Uhersku. Od školství až po úřady na internetu. Vedle toho jsme jediná strana, která už řadu let autenticky bojuje proti korupci.
Jak v tom protikorupčním boji vysvětlíte rozdíl třeba mezi vámi a hnutím ANO?
Babiš, ačkoli o sobě tvrdí, že velký bojovník proti korupci a vymezuje se proti ostatním stranám, je praktický stejný jako oni. Akorát větší a tím nebezpečnější. My to vidíme v Praze, kde pro nás bylo extrémně těžké donutit radu vedenou ANO, aby vůbec začala řešit kauzu Opencard, aby se podařilo podat žalobu na Béma. V řešení kauz jako Veolia, Škodův palác nebo tunel Blanka má hnutí ANO mizivé výsledky.
Piráty mají ale lidé spíše než s bojem proti korupci spojené s jinými tématy. Většinou hlavně s legalizací drog a rozvolněním autorských práv. Jak pracujete na odstraňování těchto stereotypů?
Aby člověk změnil svoji představu o něčem, musí třeba sedmkrát slyšet nějaký jiný pohled. Vzhledem k tomu, že jsme doteď dostávali relativně malý mediální prostor a dělali jsme kampaně s minimálním rozpočtem a bez dluhů, tak jsme zatím lidi dostatečně neoslovili.
To chceme v parlamentní kampani změnit. Taky nás několik let úmyslně vyškrtávali z debat v České televizi, což je způsobené tím, že vedení veřejnoprávních médií si obsazují politici, na rozdíl třeba od Německa nebo Británie.
Před dvěma lety jste ale silně klepali na dveře europarlamentu, kam jste se nedostali o zhruba dvě desetiny procenta. V čem by to dnes bylo jiné, kdyby byl váš předseda Ivan Bartoš europoslancem?
Čistě pragmaticky jsem rád, že Ivan může vést kandidátku do parlamentních voleb. A taky u nás díky tomu nedošlo k tomu, že by se strana na vstupu do europarlamentu de facto rozpadla, jako to bylo u Svobodných. Ti sice získali možnost zaměstnat tam spoustu asistentek, ale pak se obrovsky vnitřně rozhádala. V tomhle jsme v mnohem lepší kondici než oni i Strana zelených.
Právě od Strany zelených jste dostali nabídku spolupráce do parlamentních voleb, kterou jste odmítli. Nemyslíte, že si tím trochu kopete hrob, když máte se zelenými patrně podobnou voličskou skupinu?
Myslím si, že náš elektorát se zas tolik nepřekrývá, maximálně z poloviny. Ten zbytek našich voličů by to spíše naštvalo, získali bychom maximálně dvě procenta navíc, ale zároveň bychom si tím jedno až dvě ubrali. Volební koalice má smysl uzavírat, když víte jistě, že to bude fungovat. Obávám se, že nám by to se zelenýma nefungovalo.
Třeba na Matěji Stropnickém jde dobře vidět, že zelení jsou fanatici, ale když pak dojde na lámání chleba, odhlasujou každou prasárnu, jen aby se udrželi v koalici. Třeba když zastavili louku uprostřed města na Šabatce a teď tam budou paneláky. Slibují, že budou chránit zeleň, ale dělají to přesně naopak.
Problém vidíte tedy spíš v politické praxi, než v programu?
Spousta lidí si myslí, že politika je o ideálech, v reálu to tak ale skoro vůbec není. Podle toho ty strany ale nejlépe poznáte, jak se píše v Bibli, po ovoci poznáte je.
Co vás o politice naučily dva roky na magistrátu?
Obecně se už orientujeme v prostředí té vysoké politiky, máme představu o tom, jak to funguje. Na aférách, které jsem řešil, jsem se naučil, jak se dají rozkrývat korupční kauzy i co se dá dělat, aby se jim zabránilo. Spousta těch věcí je dost odborných, ale úplně jednoduchá věc pro začátek je třeba průhledné vlastnictví firem. To kdyby fungovalo, tak by třeba Babiš nemohl spáchat dotační podvod s čapím hnízdem, nemohly by se vyvádět desetimiliony za sms-jízdenky. Například Pavel Bém je teď jednatelem kyperské firmy v Praze, adresu má v ulici Tržiště, ale nikdo neví, kdo tu firmu vlastní a celé to mu spravuje J&T banka. Všechny tyhle subjekty jsou propojené v jedné velké klientelistické síti. My z tohohle všeho vybočujeme.
A v čem vidíte svůj dosavadní největší úspěch?
Za nejvýraznější považuji vyřešení Opencard. Když jsme přišli na magistrát, prakticky hrozilo, že zkolabuje celá Opencard, v tu chvíli jsme spolupracovali s primátorkou Krnáčovou a prosadili jsme papírové kupony. Ty zabránily tomu, aby se Praha stala rukojmím jedné dodavatelské firmy.
Nechtějí ale právě Piráti spíše digitalizovat?
Ne ve všech případech- Dneska hodně lidí kolem mě má papírové kupony, protože mají všechny funkce jako Lítačka a jsou jednodušší. Rozumné zavádění jen těch technologií, které ušetří peníze, to jsou Piráti. Ne zavádění technologií za každou cenu, jako když třeba Kalousek na ministerstvu financí pořizoval za obří sumy státní pokladnu a různé podklady k jednotnému inkasnímu místu. Ve výsledku to stálo miliardy a výsledek je chabý.
Pořád zdůrazňujete, že Piráti chtějí být jiní než zavedené strany. Jak vám k tomu třeba pomáhá fakt, že vás veřejnost má spíše za mladou stranu? Nechybí vám zkušenosti, politické i životní?
U nás se to spíš mísí a doplňuje, na staré nebo mladé si moc nehrajeme. To je asi ten velký rozdíl proti jiným stranám, kde vládnou senioři. Tyto staré strany si z mladých lidí vyberou ty nejlepší aparátčíky a tak to jde dál a dál. Naší vizí je generační smír ve společnosti, adekvátní zastoupení všech ročníků. Do politiky by se tak dostavilo více nových lidí mimo struktury, což je vždycky dobře.
SERIÁL REFLEXU MLADÍ POLITICI NAJDETE ZDE >>>
