Napětí mezi Srbskem a Kosovem neutuchá. Bělehrad do oblasti vyslal ruský vlak, Priština protestuje

Srbsko (ilustrační foto)

Srbsko (ilustrační foto) Zdroj: CC BY-SA 3.0: Petar Milosevic via Wikimedia

Bělehrad
Bělehrad
Bělehrad
Industriální komplex Trepča v Kosovu
Srbsko
8
Fotogalerie

Srbsko zahájilo železniční spojení s oblastí na severu Kosova, kde žije převážně srbská menšina. Učinilo tak navzdory protestům kosovské vlády, která to považuje za provokaci a agresivní narušení své svrchovanosti.

Srbští představitelé dnes v Bělehradě vyprovodili vlak ruské výroby ozdobený srbskými vlajkami, kresbami kostelů, klášterů a středověkých měst. Vlak byl ve 20 jazycích pokrytý nápisem Kosovo je Srbsko. Ve vlaku je k dispozici internet a cestující obsluhují hostesky oblečené do srbských národních barev.

"Je to taková pohyblivá výstava ukazující naše kulturní dědictví," uvedl Marko Djurić, který vede srbský vládní úřady pro Kosovo. Železniční spojení je podle něj pro sever Kosova důležité, kritiku kosovských úřadů odmítl. Zároveň varoval, že jakýkoli pokus zablokovat vjezd vlaku do Kosova by znamenat porušení svobody pohybu.

Kosovo, které je bývalou srbskou provincií, vyhlásilo jednostrannou nezávislost v roce 2008. Bělehrad ji ale nikdy neuznal a snaží si zachovat vliv zejména na severu země, kde žije početná srbská menšina.

Dnešní vyslání vlaku směřujícího do Kosovské Mitrovice bylo zatím jen propagační akcí. Odkdy bude fungovat pravidelné spojení, zatím nebylo oznámeno. Vlak ze srbské metropole zamířil do kosovského města vůbec poprvé od války na konci 90. let. Očekává se, že cesta bude trvat zhruba deset hodin.

Kosovská ministryně Edita Tahiriová Srbsko obvinila z ohrožení regionální stability a vyzvala Evropskou unii, aby zasáhla. "Jde o provokaci vůči Kosovu. Srbsko otevřeně přišlo s agresivní politikou ohrožující územní integritu a svrchovanost Kosova a jeho národní bezpečnost," dodala.

Bělehrad i Priština pod tlakem Západu přistoupily na jednání o normalizaci vztahů zprostředkované Evropskou unií. Rozhovory v dubnu 2013 vyústily v dohodu, kterou v Bruselu podepsali tehdejší premiéři Ivica Dačić a Hashim Thaçi. Její plná realizace ale naráží na četné potíže.