* E15: Dal jste si nějaké osobní cíle, co byste chtěl dělat jinak než za časů Josefa Vozdeckého?
Firma Bohemia Sekt byla od svého vzniku špičkově vedená firma v osobě odcházejícího generálního ředitele pana Vozdeckého, který tu pracoval více než 41 let, z toho přes dvacet let v nejvyšší pozici. Za tu dobu si vybudovala pozici velmi úspěšného a v republikovém měřítku obdivovaného podniku, není tedy žádný důvod hned něco měnit.
* E15: Vy nejste vinař?
Ne. Na Západočeské univerzitě v Plzni jsem vystudoval matematicko-fyzikální inženýrství. Navíc jsem ale „kmenovým“ obyvatelem Starého Plzence, sídla firmy Bohemia Sekt, a to už od narození. Z tohoto důvodu je pro mne nová pozice velká výzva – nejen proto, že nejsem z oboru, ale také proto, že jsem místní a tím pádem ještě více na očích. Ve firmě ale nyní v lednu začínám „kroutit“ patnáctý rok, takže úplný nováček také nejsem.
* E15: Jak jste se dostal k účetnictví a financím, tedy ke svému dosavadnímu profesnímu zaměření?
Už během studia na vysoké škole mě finance velmi zajímaly. Po absolvování studií a krátké praxi v bankovnictví jsem se rozmýšlel, jestli přijmout tehdy atraktivní práci konzultanta informačních systémů, anebo za podstatně horších podmínek absolvovat cennou controllingovou praxi v první linii. I na doporučení otce jsem zvolil druhou cestu a nastoupil do jednoho ze zprivatizovaných závodů plzeňské Škodovky, Atmosu Chrást. Ale když se po více než roce objevila možnost pracovat u tak atraktivní firmy jako Bohemia Sekt, navíc v místě mého bydliště, nebylo co řešit.
Němec si dá přes pět lahví sektu ročně
* E15: Prosinec je pro prodej sektu rozhodující období vzhledem k silvestru. Jaký byl ten loňský?
Přestože se snažíme vytvořit v průběhu roku ještě další „sezony“, prosinec pro nás zůstává stále tím nejdůležitějším obdobím v roce. V tomto měsíci prodáváme řádově třetinu své sektové produkce. Musím zaklepat – několik prosinců nevyjímaje, byl i ten loňský pro nás velmi úspěšný. V uplynulém prosinci to přitom ještě možná nebylo tak dramatické, ale předloni v prosinci jsme měli denní expedice sektů téměř takové jako pak v následujících dvou měsících dohromady. Roli v prodejích ale hrají i takové faktory jako například rozložení svátků během týdne.
* E15: Loni jste prodali 24 milionů lahví, což byl nárůst téměř o šest procent. Co bylo příčinou?
Meziročně jsme si polepšili ve všech kategoriích, které prodáváme, tedy v sektu, víně i lihovinách. U sektu a šumivých nápojů jsme meziročně zvýšili prodeje o deset procent a u lihovin o nějakých 17 procent. Jen u klidných vín jsme zaostali za našimi očekáváními. Vzhledem ke slabé úrodě hroznů v roce 2010 jsme museli v průběhu loňského roku záměrně utlumit aktivity podporující odbyt našich značek, protože jsme jednoduše neměli co prodávat. Dalším z důvodů je, že se u vín projevuje poměrně dlouhodobý odklon spotřebitelů od nejlevnějších produktů směrem ke kvalitnějším a prémiovým kategoriím. Čísla zůstávají stejná, ale mění se struktura.
* E15: Výrobci lihovin loni zaznamenali kvůli dopadům krize odklon spotřebitelů od kvalitnějších značek k levnějšímu tuzemáku a vodce. Je i to důvod vyšších prodejů vašich lihovin?
Částečně to s tím souviset může. Loni se velmi dařilo naší Pražské vodce. Udržela si cenu v regále v obchodech a zároveň si ji řetězce několikrát vybraly jako předmět svého cenového boje a věnovali jí větší pozornost v promocích a letácích. Druhá naše značka Nordic Ice se prodávala loni už celý rok v nové lahvi s novou etiketou, které produkt výrazně zatraktivnily, a to se pak odrazilo i na prodejích.
* E15: Spotřeba sektu v ČR je něco málo přes jeden litr, tedy jedna a půl lahve na osobu a rok. To je dost málo ve srovnání se 160 litry piva a 20 litry klidného vína…
Je to málo. Je to dáno zřejmě tím, že Češi jsou pivařský národ a svou jednotkovou spotřebou vládnou světu. S uvedenou spotřebou sektů na hlavu ale rozhodně k evropské špičce nepatříme. Naším dlouhodobým cílem je zvýšit spotřebu sektu a ukázat zákazníkům příležitosti pro jeho konzumaci nejen během vánočních svátků a silvestra, ale i v průběhu roku. Například v Německu je spotřeba sektu nejvyšší v Evropě a možná i na světě, činí čtyři litry na hlavu a rok, což je více než pět lahví. To by byl ideální cíl, ale takové ambice si prozatím neděláme. Do budoucna bychom se ale mohli pohnout alespoň někam na půli cesty.
Nevážou nás omezení, jaké má šampaňské
* E15: Čím se liší sekty Bohemia Sekt od šampaňského z oblasti Champagne? Jsou tam zásadní rozdíly ve způsobu výroby?
Naše prémiové produkty, to je Louis Girardot, Bohemia Sekt Prestige, Chateau Radyně a podobně, se vyrábějí klasickou metodou kvašení v lahvi, tedy stejnou technologií, jež se používá i pro šampaňské. V čem se liší, je složení cuvée, směsi vín, což je základ pro výrobu sektů, který poté vstupuje do druhotného kvašení. Vína pro šampaňské se mohou vyrábět pouze ze tří povolených odrůd, navíc výhradně ve francouzské oblasti Champagne. My naopak nejsme těmito omezeními svázáni, můžeme tak těžit z rozmanitosti odrůd a vín pocházejících z různých oblastí. Snažíme se jít vlastní a vyrábět co nejkvalitnější sekty z moravské suroviny. Tomu uzpůsobujeme výběr vín, které pro cuvée používáme.
* E15: Mění se trendy ve výrobě sektů?
Nedá se říct, že by nastala nějaká zásadní změna v technologii. Víno včetně šumivého je hlavně o tradici a o zkušenostech technologů, které se předávají po generace. K technologickým změnám směrem k vyšší kvalitě došlo především u zpracování hroznů a pak ve výrobě základních vín, což má samozřejmě i sekundární dopad na kvalitu vyráběných sektů. U klidných vín se například v poslední době hodně pracuje s uzávěry, kdy ne úplně spolehlivé korky – statistiky uvádějí, že celosvětově až pět procent korků vykazuje vadu, která může ovlivnit jím uzavřené víno – jsou nahrazovány jinými řešeními, ať už je to šroubový uzávěr, plastová zátka nebo dokonce zátka skleněná. V našem portfoliu jsme také udělali krok tímto směrem a řadu klidných vín Chateau Bzenec dodáváme od loňska výhradně se šroubovými uzávěry. Teď je úkolem našeho marketingu, aby přesvědčil i doposud konzervativní část spotřebitelů o jeho pozitivech.
* E15: Šroubový uzávěr byl ale v minulosti považován za symbol méně kvalitního vína…
V Evropě či ve světě jsou tyto alternativní uzávěry naprosto běžnou součástí a spíše korek je jako tradiční uzávěr vína dlouhodobě na ústupu. Zcela logicky se tento trend musí dříve či později projevit i u nás.
* E15: Jak se na vašich prodejích projevil nástup kalifornských, jihoafrických či australských vín v posledních letech?
Český spotřebitel je velmi konzervativní a pojem moravské víno má pro něj velkou váhu. My sami jsme před lety čekali, že po vstupu do Evropské unie bude podíl dovozových vín v kategoriích, na které se soustředíme, větší než dnes. Že spotřebitel nebude tolik věrný moravským vínům. Nabídka vín z takzvaného Nového světa je sice velice široká, ale spotřebitel má možná problém se v této nabídce zorientovat. Možná si taková vína koupí, pokud jsou v akci, anebo když chce vyzkoušet něco nového. Ne vždy však musí být kvalitou uspokojen a asi pro něj nebude úplně bez problémů si nákup zopakovat a vzpomenout si, co mu naposledy chutnalo. Ve finále proto sáhne po osvědčené jistotě, kterou zná, ať už jsou to odrůdy Modrý Portugal, Frankovka, Svatovavřinecké, Müller-Thurgau, Chardonnay a podobně.
* E15: V poslední době tuzemští vinaři hodně sázejí na růžová vína. Vy také?
U růžového vína zaznamenáváme i díky marketingové podpoře ze strany Vinařského fondu jednoznačně růstový trend, těší se stále vyšší oblibě. Vnímáme to i jako určitou jistotu pro moravské modré hrozny. Mezi laickou veřejností panuje názor, že se na Moravě produkují velmi kvalitní bílá vína, což je pravda. Je to dáno nejen technologiemi, ale i ojedinělými klimatickými podmínkami. Zároveň se však spotřebitelé někdy mylně domnívají, že podmínky pro pěstování modrých hroznů na výrobu červených vín na Moravě dobré nejsou. Růžová vína jakožto vína vyrobená z modrých hroznů stejnou technologií, jakou se vyrábějí bílá vína z hroznů zelených, v sobě oba světy – svěžest vín bílých a plnost vín červených – spojují.
Neúroda 2010 vyprázdnila sklepy
* E15: Předloni byl velký nedostatek hroznů. Bylo to loni lepší?
Sklizeň roku 2010 byla obecně na celé Moravě velmi slabá, i my jsme tak logicky vykoupili nejméně hroznů v posledních několika letech. Naopak loňská sklizeň byla nadprůměrná v objemu i kvalitě. Nicméně sklepy vinařů byly z předchozích dvou slabších úrod za sebou natolik prázdné, že bychom loňské úrody potřebovali ještě dvě až tři, abychom měli dostatek zásob a mohli čelit případné další neúrodě, pokud by přišla. Vloni jsme kvůli tomu museli utlumit velmi slibně se rozvíjející export do Polska, kde jsme byli napřed zařazeni do nabídky jednoho z největších polských řetězců, ale nakonec jsme jimi preferovaný Ryzlink rýnský z Habánských sklepů nebyli schopni nabídnout, protože prostě nebyl.
* E15: Loni jste rozšířili rozlohu vlastních vinic z 240 na 400 hektarů. Byla důvodem obava z dalšího případného nedostatku hroznů?
Ano. Zaznamenáváme dlouhodobě rostoucí poptávku po moravských odrůdových vínech. Například prodej vín Habánské sklepy loni meziročně vzrostl o 20 procent a za posledních pět let téměř trojnásobně. My se tím pádem čím dál více dostáváme do problémů zajistit si hrozny tak, abychom mohli víno spotřebitelům v požadované kvalitě nabídnout. Nijak zvlášť neupřednostňujeme vlastnické vztahy k vinicím, k hroznům se dostáváme i dlouhodobou spoluprací s našimi dodavateli. Ale někdy tak jako vloni dospěje situace i k tomu, že převezmeme jednoho z našich dlouhodobých a nejvýznamnějších dodavatelů, kterým byla Zemědělská společnost Pálava.
* E15: Jaký podíl mají hrozny z vašich 400 hektarů vinic na celkovém objemu hroznů, které zpracováváte?
Řádově třetinu, zbytek vykupujeme. I tak, jak se ukazuje při inventurách, jsme vloni nevykoupili hrozny v dostatečném množství, abychom měli zajištěnou celou potřebu až do další sklizně.
* E15: Budete proto i nadále rozšiřovat rozlohu vlastních vinic, nebo převzetí ZS Pálava byla spíše výjimka?
Na našich vinicích probíhá dlouhodobý program restrukturalizace. Klučí se staré, méně výnosné vinice a nahrazují se novými, které se budují s lepší ekonomikou a výnosností. Do budoucna tak z ploch, jež obhospodařujeme, budeme sklízet větší množství hroznů při stávající rozloze. Také máme vlastní nebo dlouhodobě pronajaté pozemky, které leží ve viničních tratích, ale vinice tam zatím nejsou. V budoucnu můžeme ještě nějakou plochu osadit.
* E15: Kolik takových volných hektarů máte?
Teoreticky by to mohlo být až dalších sto hektarů.
Velmi slibné Polsko
* E15: Ve kterých zemích se vám nejvíce exportně daří?
Naše produkty vyvážíme řádově do 20 zemí. Největšími trhy jsou pro nás tradičně Slovensko, kde sklízí značné úspěchy značka Víno Mikulov. Dále je to Maďarsko, pro naši tamní sesterskou společnost vyrábíme vodku. Potom Belgie, kam vozíme Bohemia Sekt Prestige, a nově se loni objevilo slibně se rozvíjející a již zmiňované Polsko.
* E15: V Polsku jste dosud nebyli?
Do Polska se nám dlouho nedařilo proniknout, nehezky řečeno tam „zkrachovalo“ několik projektů. Až se podařilo koncem roku 2010 navázat spolupráci s novým polským partnerem a loni jsme tam vyvezli několik desítek tisíc lahví klidných vín. Mohlo to být výrazně více…
* E15: Poláci jsou milovníci vodky. S ní se tam nechcete prosadit?
Pro polský trh vidíme perspektivu především v klidných vínech a v sektech. Poláci patří mezi největší konzumenty vodky na světě, téměř devět litrů na hlavu a řádově 40 milionů obyvatel – to už dá velmi slušný objem. Ale tamní trh má své specifické preference – vozit českou vodku do Polska by bylo asi stejné jako vozit polské víno do Čech. V každém případě však máme zájem jít s Pražskou vodkou směrem za hranice, perspektivy ale vidíme spíše v zemích, ve kterých žijí české komunity.
Ondřej Beránek (39)
Je absolventem Fakulty aplikovaných věd Západočeské univerzity v Plzni. V Bohemia Sektu pracuje od roku 1998, nejprve jako finanční analytik, později jako manažer controllingu. V listopadu 2003 byl jmenován do funkce finančního ředitele a zvolen za člena představenstva. Od ledna 2012 je jednatelem a předsedou obchodního vedení.
